Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nebyl čas kamarádit se, řekl nuceně sveřepý vítěz Hanson

Peter Hanson, vítěz Czech Open 2010. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

22 2010
Loni vyhrál turnaj Czech Open Švéd Oskar Henningsson. Letos je vítězem Peter Hanson. Zase ze Švédska. "Že tu vyhrávejí jen Švédové? Musí to být těmi krásnými dívkami a bezvadným horským prostředím," usmíval se dvaatřicetiletý golfový profesionál.

"Čeladná je báječné místo. Všechno kolem bylo bezvadné, hotel, servis, jídlo, takže máme štěstí, že tu můžeme hrát."

Oskar Henningsson jel loni po triumfu domů autem. Co vy?
Já poletím. Zítra se přesunuju do Prahy a pak linkou domů. Jeden den tam pobudu a v úterý letím na další turnaj do skotského Gleneagles.

Díky triumfu jste se přiblížil účasti v Ryder Cupu. Co to pro vás znamená?
Strašně moc. Přijel jsem do Čeladné na pozdní sponzorskou pozvánku. Bylo složité dostat se sem v pondělí z Ameriky a vědět, že budu hrát už od čtvrtka. Navíc s tím, že potřebuju vyhrát, abych měl šanci. Ale po sobotě jsem se dostal do výborné pozice a teď jsem velmi šťastný.

Po třetím kole jste měl náskok čtyř ran. Ve finálovém kole jste ho brzy ztratil. Byl jste nervózní?
Nehrál jsem hrozně, ale nebyl jsem ze sebe nadšený. Začalo to být těžké, nechtěl jsem ztrácet rány hned od začátku. Měl jsem velkou šanci na jedenáctce, ale pak jsem totálně zkazil dvanáctku, kde jsem zahrál dvě rány nad par.

Peter Hanson, vítěz Czech Open 2010.

Jak vám bylo?
Musím přiznat, že jsem přestával věřit. Byl jsem jedenáct ran pod par a najednou devět. Myslel jsem si, že to bude dost zásadní.

Co vám pomohlo dostat se zpátky do hry?
Byla to těžká situace. Podíval jsem se na výsledkovou tabuli a viděl jsem, že já mám devět pod par a vedoucí muž má jedenáct. Ale pořád jsem si říkal, že musím zahrát tři birdie. Nakonec mi k tomu stačilo už jen jedno na šestnáctce a dostal jsem se do play-off. Hodně hráčů zahrálo velmi nízké skóre a já jsem měl štěstí mimo jiné v tom, že Simon Dyson a Miguel Ángel Jiménez neměli dnes svoje nejlepší dny.

Jak jste chtěl hrát v play-off?
Výhoda byla, že jsem finálové kolo dohrál jako poslední a Gary Boyd i Peter Lawrie museli čekat. Možná si dali jídlo, možná se uvolnili, nevím. Museli se znova rozcvičit. Jediná výhoda, kterou v play-off opravdu máte, je pokud jdete hrát, jakmile skončíte.

Mluvil jste v play-off se spoluhráči?
Snažím se nemluvit. Mám štěstí, vyhrál jsem už tři play-off. Jedno bylo proti dalšímu Švédovi a ten se chtěl pořád bavit. Dnes začal Peter Lawrie vykládat o tom, kdy letím domů, v kolik vstávám a tak. Ale já jsem nechtěl. Nebyl to správný čas být kamarádský, opravdu jsem chtěl vyhrát trofej.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze