Míč se odráží od obroučky, od palubovky se náhle odlepí mohutná postava a dlouhými pažemi stáhne oranžový balon do své moci. Garret Kerr letos pod českými koši dominoval. Nikdo nedoskakoval lépe než on, ani ne dvoumetrový Američan, v jehož pasu stojí coby rodné město Philadelphia.
Ve „městě bratrské lásky“ stačí vyslovit jeho příjmení a všichni vědí, o koho jde. „Kerr“ dodnes rezonuje mezi stěnami výškových domů a nejvíce v South Broad Street, kde stávala kultovní hala Spectrum. Právě tam před třemi dekádami zářil Garretův otec Tim.
Oděn do oranžového dresu Philadelphie, terorizoval obrany soupeřů, čtyřikrát za sebou nasázel přes 50 gólů, jednou se dokonce stal druhým nejlepším střelcem celé ligy. Na prvního Gretzkého tehdy nedosáhl jen o čtyři branky. Jiný legendární útočník Bryan Trottier o něm pronesl: „Svažte mu ruce a nohy, jinak ho nezastavíte.“
A svázat ruce by často chtěli protivníci i Garretovi. Kolínu letos nepomáhal jen doskoky, byl také velmi produktivní a držel si vysoké procento střelby.
„Tak trochu to platí i pro mě,“ řekl pobaveně o Trottierově hlášce. V Česku hraje druhým rokem, první sezonu strávil v Ostravě.
„Taková příležitost přijde jednou za život. Byla to vlastně jediná cesta, jak zůstat u basketbalu,“ vysvětluje, proč v roce 2015 opustil vysokou školu ve Philadelphii a podepsal profesionální kontrakt za Atlantikem. Svého rozhodnutí nelituje, naopak si angažmá v srdci Evropy užívá.
Uvítal výměnu rušného velkoměsta za ostravský klid. „Říká se o ní, že je to špinavé město, ale je mnohem čistší než spousta amerických měst,“ přichází se srovnáním.
Na Kolíně pak oceňuje blízkost Prahy a také dalších turisticky zajímavých lokací, třeba Kutné Hory. Památky rád ukazuje rodině i přítelkyni, když zrovna dorazí na pár dnů z Ameriky.
Na tuzemský basketbal si už zvykl. „Loni jsem se srovnával s odlišným stylem. Po příchodu do Kolína jsem pak už věděl, co očekávat. V české lize se nyní cítím o hodně lépe,“ pochvaluje si.
Když vypráví o svém sportovním i soukromém životě, působí šťastně, spokojeně. „Je to prostě tak, všechno klape a mě to moc těší.“ Nerad by o tuto idylu přišel, barvy Kolína chce hájit i příští sezonu.
Střelecký večer Tima Kerra v NHL:
V laskavém výrazu jeho tváře byste marně hledali rysy obávaného rváče. Garret se se ale „potatil“ i v tomto ohledu. Zarputilost v krvi podědil. Zatímco Timovi pomohly tvrdé pěsti do NHL, kde se později i díky značnému důrazu stal špičkovým kanonýrem, jemu ostré lokty pomáhají na palubkovkách. Do šancí, k odraženým míčům. „Snažím se hrát důrazně a chodit si pro doskoky, v tom vidím paralelu mezi námi.“
Garret sice vykročil z otcových stop, když se v deseti rozhodl pro basketbal a odložil hokejku, geny však nezapře.
