On sám se usměje a ke své renesanční sportovní duši praví: „Jeden sport by mě nudil. Když mě nebaví rallye, jdu střílet, a když mě nudí střílení, sednu do auta a závodím.“
Jak lehké, že? Zvlášť když po sobotním dojezdu do dakarského cíle Attíja sebevědomě prohlásil: „Dominovali jsme závodu od začátku a měli ho po celou dobu pod kontrolou. Za rok jsem zase tu a chci přidat další výhry.“
Jak zajímavě a úspěšně se může vyvinout vaše kariéra, když se narodíte ve správné zemi, když díky svému původu nemusíte řešit peníze a když samozřejmě v sobě máte zakořeněnou ochotu podstoupit každodenní dril.
Však i Attíja před třemi lety pro MF DNES v Brně, kde se na zdejší střelnici připravoval na olympiádu, tvrdil: „Někdo si může myslet, že v bohaté zemi je většina lidí líných, ale člověk musí hodně pracovat, aby uspěl. Všechno si nemůžete koupit za peníze.“
No, všechno sice ne, ale pak je tu řada věcí - včetně sportovních - které ano. Když v roce 2012 hrozilo, že se neuskuteční Kyperská rallye, která patřila do blízkovýchodního seriálu, a on by tak přišel o šanci získat body, jež by mu pomohly získat v šampionátu titul, vytáhl ze svého 50 tisíc eur a závod „zachránil“.
A jak dlouho ještě bude Katařan závodit a střílet?
Jelikož se rád drží plánu, tak věřte jeho „desetiletce“, o které mluvil v roce 2012. „Dakar budu jezdit ještě deset let a ve střelbě bych se rád zúčastnil sedmi olympiád.“ Zatím byl na pěti.
