„Velký zápas proti velkému soupeři ve velké hale před velkým publikem,“ těší se na magickou atmosféru Pavel Budínský, kouč Děčína.
Boj vypukne v šest vpodvečer na zimním stadionu. „U nás v Maroldovce by to byl velký zápas proti velkému soupeři, ale už ne ve velké hale před velkým publikem, protože kapacita je 1 200 míst.“
Loni ledovou arénu rozvibrovalo 3 850 fanoušků, předloni o rovných tisíc víc. Zimák III, jak klub akci nazval, může být top.
Vždyť finále s velmistrem se hraje netradičně jen na dva zápasy, každý koš rozhoduje. Za rok už tenhle model nejspíš nebude.
„Znamená to zvýšenou zvědavost, fantazii a zájem diváků. Taky zvýšenou pravděpodobnost neúspěchu obhajoby titulu Nymburka, ale i zvýšenou koncentraci a kvalitu hry Nymburka,“ řekl na klubovém webu Budínský. „Hledat jeho slabiny je jako hledat diamant v popelnici.“
Přesto Válečníci věří, že zrovna letos by to mohli dokázat. „Máme obrovskou výhodu v tom, že s námi nikdo nepočítal. Všichni si plánovali finále Nymburk - Pardubice a Děčín měl být až ten za nimi. My jsme to naší skvělou hrou v play-off překazili a v tuto chvíli víme, jak dokážeme hrát, jak se umíme připravit, namotivovat, jak dokážeme udržet disciplínu. Já už před play-off věřil, že můžeme dostoupat až na vrchol,“ tvrdí děčínský kapitán Jakub Houška.
I když někteří fanoušci si myslí, že ve své hale by měli Válečníci větší naději na úspěch, Houška spoléhá právě na mimořádnou kulisu na děčínském zimním stadionu.
„Pamatuji si vstup na palubovku před zápasem v roce 2015, byl to neskutečný hukot. Říkal jsem si, že to snad ani není možné. Párkrát za sezonu jsem si pouštěl videa ze zimáku a vždy se to ve mně probouzelo. Říkal jsem si, že to chci zažít znovu,“ vykresluje Houška. „Přestože jsme prohráli, tak jsme z lidí cítili obrovskou energii. Myslím si, že tohle je sen každého sportovce, hrát pro co nejvíc lidí a vědět, že ten pomyslný šestý hráč je tak velký.“
Děčínští basketbalisté po druhém ligovém finále s Nymburkem děkují fanouškům.
A ještě jedna věc Válečníky před finále povzbuzuje, Nymburk letos po pěti letech v play-off zakopl, v semifinále jednou padl v Opavě.
„I on má někde kvalitativní strop, který lze za jistých okolností atakovat a ve výjimečných případech přesáhnout, jako to dokázala Opava,“ tvrdí trenér Budínský. „Pravděpodobnost, kdy se tyto okolnosti seběhnou v jednom utkání, samozřejmě není velká. Ale je třeba věřit, že se to může zrovna v tomto formátu finále stát. A my v to věříme.“
