Přestože se sparťanskými spoluhráči nedávno prošel těžkými zápasy Ligy mistrů, strhující boje na mistrovství Evropy týmů do 21 let staví záložník Libor Sionko na stejnou úroveň. "Určitě to nebylo lehčí," říká. "Jak fyzicky, tak psychicky. Vždyť třeba za Španělsko proti nám hráli výborní Gabri a Xavi z Barcelony. Někdo si možná řekne, jsou to jen jedenadvacítky, ale ona je to možná větší dřina než mezi staršími hráči."
Kde berete motivaci po náročné sezoně, do níž se vtěsnalo dvanáct duelů Ligy mistrů a kterou provázel dramatický souboj o mistrovský titul?
Je fakt, že už je toho nad hlavu. Ale člověk to vnímá jako reprezentaci. To je pro každého sportovce vždycky něco navíc. Třeba to někomu bude připadat jako fráze, ale je to tak. A když se můžete ukázat na mistrovství Evropy, tak se už teprve do ničeho nutit nemusíte.
Při šampionátu jste si mnohdy vedl lépe než ve Spartě. Čím to je?
Jednoznačně výborným mužstvem. Tím nechci říct, že Sparta výborná není. Ale v jedenadvacítce prostě vznikla znamenitá parta, která vytváří skvělé ovzduší, a to se přenáší na hřiště. A tam vám to najednou jde, až se divíte. Však jsem také po zápase s Chorvatskem zdůrazňoval, že můj výkon se odvíjel z vynikající hry mužstva.
Chorvatům jste vstřelil nádherný gól. Naznačil jste, že si v koncovce poradit umíte. Kdy tedy začnete častěji proměňovat šance, do kterých se někdy tak snadno dostáváte?
Doufám, že jsem s tím začal právě proti Chorvatsku.
Kdyby to šlo, koho z národního týmu byste si vzal do Sparty?
Obránce Adama Petrouše, který jinak hraje za Slavii. On totiž znamená vzadu velkou jistotu.
Existuje něco, co vás na mistrovství Evropy překvapilo?
Věřil jsem, že vybojujeme olympiádu. Doufal jsem ve finále. Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že zápasy ve skupině budeme hrát před zaplněným hledištěm, spíš jsem čekal poloprázdný stadion.
Jakou roli u vás hrálo, že bojujete o účast na olympijských hrách?
To byl hlavní cíl pro všechny. Takže i já jsem myslel hlavně na olympiádu.
Jenže během ní bude rozehraná Liga mistrů, do níž se Sparta chce probojovat ze srpnového předkola. Čemu pak dáte přednost?
Mám přes tři měsíce na rozmyšlenou. Hodně také bude záležet na mé pozici ve Spartě. Kdybych si vybojoval místo v základní sestavě, bylo by rozhodování strašně těžké. Kdybych spíš jen seděl na lavičce, měl bych to ulehčené. Ale teď nevím. Možná to čas vyřeší za mě.
Nebudete také zvažovat, že vynecháním několika zápasů Ligy mistrů byste přišel o tučné prémie?
To opravdu ne. Jestli budu muset kvůli olympiádě zvažovat desítky pro a proti, tak peníze mezi tím určitě nebudou.
Kde berete motivaci po náročné sezoně, do níž se vtěsnalo dvanáct duelů Ligy mistrů a kterou provázel dramatický souboj o mistrovský titul?
Je fakt, že už je toho nad hlavu. Ale člověk to vnímá jako reprezentaci. To je pro každého sportovce vždycky něco navíc. Třeba to někomu bude připadat jako fráze, ale je to tak. A když se můžete ukázat na mistrovství Evropy, tak se už teprve do ničeho nutit nemusíte.
Při šampionátu jste si mnohdy vedl lépe než ve Spartě. Čím to je?
Jednoznačně výborným mužstvem. Tím nechci říct, že Sparta výborná není. Ale v jedenadvacítce prostě vznikla znamenitá parta, která vytváří skvělé ovzduší, a to se přenáší na hřiště. A tam vám to najednou jde, až se divíte. Však jsem také po zápase s Chorvatskem zdůrazňoval, že můj výkon se odvíjel z vynikající hry mužstva.
Chorvatům jste vstřelil nádherný gól. Naznačil jste, že si v koncovce poradit umíte. Kdy tedy začnete častěji proměňovat šance, do kterých se někdy tak snadno dostáváte?
Doufám, že jsem s tím začal právě proti Chorvatsku.
Kdyby to šlo, koho z národního týmu byste si vzal do Sparty?
Obránce Adama Petrouše, který jinak hraje za Slavii. On totiž znamená vzadu velkou jistotu.
Existuje něco, co vás na mistrovství Evropy překvapilo?
Věřil jsem, že vybojujeme olympiádu. Doufal jsem ve finále. Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že zápasy ve skupině budeme hrát před zaplněným hledištěm, spíš jsem čekal poloprázdný stadion.
Jakou roli u vás hrálo, že bojujete o účast na olympijských hrách?
To byl hlavní cíl pro všechny. Takže i já jsem myslel hlavně na olympiádu.
Jenže během ní bude rozehraná Liga mistrů, do níž se Sparta chce probojovat ze srpnového předkola. Čemu pak dáte přednost?
Mám přes tři měsíce na rozmyšlenou. Hodně také bude záležet na mé pozici ve Spartě. Kdybych si vybojoval místo v základní sestavě, bylo by rozhodování strašně těžké. Kdybych spíš jen seděl na lavičce, měl bych to ulehčené. Ale teď nevím. Možná to čas vyřeší za mě.
Nebudete také zvažovat, že vynecháním několika zápasů Ligy mistrů byste přišel o tučné prémie?
To opravdu ne. Jestli budu muset kvůli olympiádě zvažovat desítky pro a proti, tak peníze mezi tím určitě nebudou.
