Od své premiéry v roce 1950 nasbírala 'sborná' jedenadvacet triumfů, jen v roce 1958 prohrála ve finále s Bulharskem. Na uvolněném trůnu se po rozpadu východní velmoci postupně vystřídaly Španělky, Ukrajinky, Litevky, Polky a Francouzky. Naposledy se v roce 2003 radovaly hráčky Ruska, které postavení nejlepšího evropského výběru potvrdily také bronzem z loňské olympiády v Aténách.
Právě v Řecku měly k historickému zlatu velice blízko Češky. Turnajem procházely díky skvělé střelbě bez jediného zaváhání a po semifinálové výhře o osm bodů nad Polskem měly jistotu medaile. Zároveň se také kvalifikovaly na aténskou olympiádu, kde český basketbal chyběl dvanáct let.
V úvodu finálového utkání s Ruskami však české hráčky střelecké štěstí opustilo. Výraznou bodovou ztrátu sice dokázaly v závěru smazat, ale nakonec se po výsledku 59:56 radovaly Rusky. Vydařený šampionát zažila především Lucie Blahůšková, která byla dokonce vyhlášena nejlepší hráčkou mistrovství. Spolu s níse do výběru All Stars dostala i rozehrávačka a kapitánka Hana Machová. Ze současného výběru pamatuje předloňskou stříbrnou radost hned deset hráček. Nyní se v týmu po šesti letech objevuje také někdejší nejlepší hráčka Evropy Eva Němcová, a tak svěřenkyně kouče Jana Bobrovského mohou opět směle pomýšlet na jednu z medailí.
Historie evropských šampionátů byla započata již v roce 1938 v Římě, kde se z premiérového zlata radovala domácí Itálie. Po válce začaly vládnout palubovkám týmy ze socialistického tábora, mezi něž se na stupně vítězů podařilo až do počátku 90. let vklínit málokomu.
Vedle 'neporazitelného' Sovětského svazu si velmi dobře vedly i hráčky Československa. Do roku 1968 ani jednou nechyběly mezi nejlepšími třemi a vybojovaly čtyři stříbrné a pět bronzových medailí. Po šestileté pauze se československá medailová bilance začala znovu rozrůstat: do roku 1981 přibyla do sbírky další dvě druhá a tři třetí místa.
Poslední cenný kov získaly čs. basketbalistky na ME 1989 ve Varně, kde jim posedmé v historii vystavil stop v cestě za premiérovým titulem tým SSSR. Konečný účet československé košíkové se tak zastavil na sedmi stříbrných a osmi bronzových medailích.
Po rozpadu federace v roce 1993 připadlo nástupnictví po čs. reprezentaci Slovensku, které se hned při své premiéře radovalo z bronzu. Samostatný český tým se na ME poprvé objevil v roce 1995 na domácí půdě v Brně. Čtvrtfinálová porážka v prestižním duelu se Slovenskem jej vyřadila z bojů o medaile, nakonec z toho bylo sedmé místo. Mezi nejlepší čtyři celky Evropy se české reprezentantky neprobojovaly ani na následujících šampionátech v Maďarsku, Polsku a Francii.
Titul evropských šampionek obhajují basketbalistky Ruska
Přestože nejcennější medaile v československé sbírce cenných kovů z mistrovství Evropy v basketbalu žen chybí, sedm stříbrných a osm bronzových řadí celek ČSSR k nejúspěšnějším zemím. Lepší bilancí se mohou pochlubit jen hráčky Sovětského svazu, které dvaadvacet startů proměnily v jednadvacet titulů a jedno stříbro. Šestkrát mu ke zlatu pomohly Naděžda Sacharovová a Uljana Semjonovová.
Přehled medailistů ME v basketbalu žen a umístění českého (čs.) týmu:
1938 (Řím) - 1. Itálie, 2. Litva, 3. Polsko
1950 (Budapešť) - 1. SSSR, 2. Maďarsko, 3. ČSR
1952 (Moskva) - 1. SSSR, 2. ČSR, 3. Maďarsko
1954 (Bělehrad) - 1. SSSR, 2. ČSR, 3. Bulharsko
1956 (Praha) - 1. SSSR, 2. Maďarsko, 3. ČSR
1958 (Lodž) - 1. Bulharsko, 2. SSSR, 3. ČSR
1960 (Sofia) - 1. SSSR, 2. Bulharsko, 3. ČSR
1962 (Mylhúzy) - 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Bulharsko
1964 (Budapešť) - 1. SSSR, 2. Bulharsko, 3. ČSSR
1966 (Sibiu, Kluž) - 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. NDR
1968 (Catania, Ragusa, Palermo, Messina) - 1. SSSR, 2. Jugoslávie, 3. Polsko, ...9. ČSSR
1970 (Rotterdam, Leeuwarden) - 1. SSSR, 2. Francie, 3. Jugoslávie, ...4. ČSSR
1972 (Varna, Burgas) - 1. SSSR, 2. Bulharsko, 3. ČSSR
1974 (Cagliari, Sassari, Nuoro) - 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Itálie
1976 (Clermont Ferrand, Moulins, Le Mont, Vichy) - 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Bulharsko
1978 (Poznaň, Konin, Torun, Zielona Gora) - 1. SSSR, 2. Jugoslávie, 3. ČSSR
1980 (Banja Luka, Maglaj, Bosanski Brod, Prijedor) - 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Jugoslávie, ...4. ČSSR
1981 (Ancona, Senigallia) - 1. SSSR, 2. Polsko, 3. ČSSR
1983 (Budapešť, Miskolc, Zalaegerszég) - 1. SSSR, 2. Bulharsko, 3. Maďarsko, ...6. ČSSR
1985 (Vicenza, Treviso) - 1. SSSR, 2. Bulharsko, 3. Maďarsko, ...4. ČSSR
1987 (Cádiz, Jerez, Puerto Santa Maria) - 1. SSSR, 2. Jugoslávie, 3. Maďarsko, ...4. ČSSR
1989 (Varna) - 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Bulharsko
1991 (Tel Aviv) - 1. SSSR, 2. Jugoslávie, 3. Maďarsko, ...5. ČSFR
1993 (Perugia) - 1. Španělsko, 2. Francie, 3. Slovensko
1995 (Brno) - 1. Ukrajina, 2. Itálie, 3. Rusko, ...7. Česká republika
1997 (Budapešť, Pécs, Zalaegerszég) - 1. Litva, 2. Slovensko, 3. Německo, ...9. Česká republika
1999 (Katowice, Poznaň, Pruszkow) - 1. Polsko, 2. Francie, 3. Rusko, ...5. Česká republika
2001 (Orleans, Gravelines, Le Mans) - 1. Francie, 2. Rusko, 3. Španělsko, ...9. Česká republika
2003 (Patras, Pyrgos, Amaliada) - 1. Rusko, 2. Česká republika, 3. Španělsko
Historická bilance podle počtu získaných medailí:
1. SSSR 22 (21-1-0),
2. ČSSR 15 (0-7-8),
3. Bulharsko 10 (1-5-4),
4. Maďarsko 7 (0-2-5),
5. Jugoslávie 6 (0-4-2),
6. Polsko 5 (1-2-2),
7. Francie 4 (1-3-0),
8. Rusko 4 (1-1-2),
9. Itálie 3 (1-1-1),
10. Španělsko 3 (1-0-2),
11. Litva 2 (1-1-0),
12. Slovensko 2 (0-1-1),
13. Ukrajina 1 (1-0-0),
14. Česká republika 1 (0-1-0),
15. NDR 1 (0-0-1),
Německo 1 (0-0-1).
