Na Vánocích miluji cukroví, přiznává konzumaci kalorií Tomáš Verner

foto: Zbyněk Stanislav,  ČTK Tomáš Verner

Vloni přijal Tomáš Verner nabídku na účinkování v exhibičním vánočním programu v Litvě. "Takže jsme měli Vánoce doma v předstihu a myslel jsem, že to bude pravidelné. Ale letos je program posunut, takže budu doma."

Na setkání s rodinou se letošní mistr Evropy hodně těší. "Vloni jsem přímo na Štědrý den brzy ráno odlétal na závody do Litvy. Byla to sice příjemná akce, exhibiční šňůra po Litvě, kde mají lidé krasobruslení velmi rádi a vždycky bylo vyprodáno. Byla tam celá řada mistrů světa a olympijských vítězů, ale přece jenom to bylo během Vánoc daleko od rodiny," vrátil se ještě jednou k loňskému roku.

Letos stráví doma čtyři dny. "Už třiadvacátého se dostanu domů," těší se Tomáš. "Ale šestadvacátého zase odjíždím pryč. Svátky si doma užiju. Bez bruslí, piruet, skoků. A jak jsem slyšel, asi i bez sněhu... Ale co se dá dělat," krčí rameny.

"Ale zase na druhou stranu si třeba zahraju squash. Tomu jsem se teď s Janem Koukalem hodně věnoval a začal mě hodně bavit," přiznává Tomáš. - O squashové škole Jana Koukala čtěte zde.

Ani rodina Tomáše Vernera nechystá na svátky žádné netradiční způsoby. "U nás jsou úplně klasické Vánoce," popisuje Tomáš.

"Kapr, bramborový salát, rybí polévka, spousta cukroví, které u nás mizí strašně rychle. Můj bratr Míra toho spořádá hodně, já také a naše malá sestra Kačenka, která dělá gymnastiku a měla by se cukroví vyhýbat velkým obloukem, se už vůbec neodbývá. Těžko říct, jak to dělá, že má takovou útlou postavu," směje se krasobruslař.

Při pátrání po tom, co má Tomáš z maminčina cukroví nejraději, by ale kuchařky se žádostí o recept neuspěly. "Nevím ani, jak se to přesně jmenuje, mamka ten recept někde vyčetla," říká Verner.

"Je to prostě jogurtové těsto, bílé, takové malé kvádry jenom trochu polité čokoládou - je to úplně fantastické," rozplývá se. "Samozřejmě nemohu opomenout vanilkové rohlíčky a linecké cukroví. Naopak nemusím takové věci, jako jsou třeba rumové pralinky."

Z klasických Vánoc u Vernerů se nevytrácí ani pohoda a návštěvy. "Co podle mě dělá hodně lidí špatně je to, že Vánoce přesunou do roviny obdarovávání spoustou drahých dárků, stresu a podobně. U nás počet dárků nehraje takovou roli. My jsme rádi, když se sejde celá rodina, a čím víc nás je, tím lépe," popisuje Tomáš.

Pokud by si měl Verner vzpomenout na nějaký dárek z dětství, který mu udělal radost, zřejmě vyděsí zapřisáhlé pacifisty. "Vzpomínám na Vánoce, kdy jsme s bráchou dostali samopaly na baterky. Ony vydávaly různé zvuky, my jsme běhali po bytě a stříleli po sobě," usmívá se při vzpomínce.

K úsměvu poté donutí i autora rozhovoru. "Ještě vám mohu říct, který dárek mi v dětství nedělal žádnou radost a teď z něj mám radost největší. Jsou to ponožky. Jako malej kluk jsem to nechápal, ale teď takový dárek doceňuji," přiznává.

"A teď také oceňuji, když dostanu pod stromeček nějakou společenskou hru. Ty hraji hrozně rád. Třeba i obyčejné člověče, nezlob se!"

O zabíjení kapra se stará u Vernerů otec. "Kapra zabíjí tatínek," přikyvuje Tomáš hlavou. Zároveň ale přiznává, že je to pro něj paradoxní. "On je doktor a měl by životy spíše zachraňovat. Tady se ale dopouští opaku."