Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na Rallye Monte Carlo jsou i zástupci ze Zlínska

Český pilot Jan Kopecký v Rallye Monte Carlo a jeho spolujezdec Petr Starý s novým závodním speciálem Škoda Fabia S2000. | foto: ČTK

17 2010
Ani v letošní sezoně se slavná automobilová soutěž Rallye Monte Carlo, která začíná už v úterý, neobejde bez účastníků z východní Moravy. Na startu ve francouzském Valence budou čtyři zástupci - posádka Jaroslav Orsák, Karel Vajík a navigátoři Petr Starý s Jaroslavem Jugasem.

Největší ambice jsou spojeny se Starým, členem továrního týmu Škoda Motorsport. Ve dvojici s pilotem Janem Kopeckým by ve Škodě Fabii S2000 měli bojovat o prvenství.

"Jako obvykle chceme udělat co nejlepší výsledek, ale adeptů na prvenství je strašně moc," tlumí Starý předčasnou euforii.

V loňské sezoně dojeli členové české tovární stáje čtvrtí a postarali se o historicky nejlepší výsledek škodovky na nejstarší automobilové soutěži na světě. V celkovém pořadí šampionátu IRC, do něhož patří Rallye Monte Carlo i zlínská Barum rally, skončili druzí.

Naopak už podruhé v řadě chybí v monackém knížectví další elitní navigátor z regionu Jan Tománek, který se loni spolu s Martinem Prokopem stal juniorským mistrem světa. Má smůlu, protože Rallye Monte Carlo není součástí světového seriálu.

"Začít sezonu na kafi v monackém přístavu mělo svoje kouzlo. Ale nedá se nic dělat," posteskl si Tománek.

Barumku jsme prožívali víc než jezdci, říkají navigátoři Tománek a Starý

Rallyeoví jezdci z východní Moravy závodí v posledních sezonách ve světové konkurenci jen výjimečně, jméno zlínského motorsportu proto zachraňují spolujezdci. A parádně.

Otrokovický Jan Tománek dovedl v minulé sezoně Martina Prokopa k titulu juniorského mistra světa a zároveň vicemistra světa v produkční kategorii. Zlínský Petr Starý uspěl v Intercontinental Rally Challenge (IRC), což je vedle mistrovství světa druhý nejsledovanější seriál.

S Janem Kopeckým obsadili stříbrnou příčku.

"Máme za sebou nejlepší sezonu v kariéře," shodli se oba navigátoři, jimž brzy začne nová sezona. Starý bude od úterka bojovat na slavné Rallye Monte Carlo, která otevře letošní IRC. Tománek vyjede poprvé na rychlostní zkoušku v polovině února ve Švédsku, kde začne mistrovství světa.

Oba jste špičkoví spolujezdci. Co je potřeba k tomu, abyste se dostali na nejvyšší úroveň a prosadili se tam?
Tománek: Pokud vás k tomu nevedou rodiče, do velké míry je to záležitost štěstí a náhody. V útlém věku mě nikdo rallye nepředstavoval, ale vždycky mě bavila. Proto jsem tam, kde jsem. Ve svých začátcích jsem tomu hodně obětoval. Dnes jsem se dostal do povědomí rallyeového světa, díky spoustě startů a ujetých kilometrů mám co nabídnout. Určité předpoklady ale musíte mít. Být zručný, dobrým parťákem, ale také mít orientační smysl.
Starý: Souhlasím s tím, že potřebujete trochu štěstí, aby si vás někdo všimnul. Já ho měl a díky tomu jsem se ocitl u splnění svého snu a dnes jsem v továrním týmu Škoda Motorsport. Dělal jsem maximum, aby to vyšlo, ale jinak bych svou práci nechtěl hodnotit. Od toho jsou jiní. Hlavní samozřejmě je, abyste měl tento sport rád.

Koho považujete za nejlepšího spolujezdce na světě?
Tománek: Každý ze světové špičky je na nejvyšší úrovni. Pak už záleží na tom, jak to funguje v autě. Podle výsledků je nejlepší Elena, protože má vedle sebe Loeba a funguje jim to. Ale nedokážu si představit, že by seděl vedle Hirvonena a fungovalo by jim to stejně.
Starý: Dobrých spolujezdců je strašně moc. I těch, o kterých se neví. Pro mě byl vždycky idolem Luis Moya.

Šestinásobní mistři světa Loeb s Elenou neustále zdůrazňují, že bez kamarádského vztahu by nikdy tak úspěšní nebyli. Jak jste na tom se svými piloty vy?
Starý:
Je to jeden z klíčových momentů. Jezdec se spolujezdcem si nemůžou být protivní, musí být parťáci. Pokud to nefunguje, nedá se závodit na profesionální úrovni. Trávíte spolu hodně času a pokud něco skřípe, je lepší to rozpustit. To, že s Honzou stále pokračuju, je známka toho, že nám to funguje i mimo auto.
Tománek: S Martinem mezi sebou nemáme žádné konflikty, funguje nám to, jak má. Jeden na druhého se můžeme spolehnout. Za tu dobu, co spolu jezdíme, už víme, jak ten druhý zareaguje.

Oba za sebou máte působení v továrním i v soukromém týmu. Je mezi nimi velký rozdíl?
Tománek:
Jednodušší je závodit sám za sebe, protože zodpovědnost je daleko menší. V továrně se výsledky čekají, musíte je dokazovat a potvrzovat, je hektičtější.
Starý: Rozdíl mezi tím musí být, ať jde o testování, podmínky nebo fyzickou přípravu. Alemusím říct, že za poslední dobu na nás nebyl vyvíjený vůbec žádný tlak. Vždycky jsme dostali volnou ruku, abychom jeli tak, jak se cítíme. Víte, že jste v nějakém kolosu, ale není to tak, že by někdo stál s pokličkou a zavíral vás do hrnce.

Kde je to lepší pro spolujezdce?
Tománek: V tomto případě je to naopak jednodušší v továrním týmu. Program máte nalajnový, víte přesně na minutu, co budete dělat. Práci kolem vás dělají lidé, kteří jsou za to placení. Vás jen směrují, kde budete a co tam budete dělat. V továrním týmu jsem měl za úkol starat se, aby to fungovalo v autě, v současném soukromém týmu Jipocar Racing dělám práce, které se týkají fungování celého týmu. Práce v soukromém týmu je víc různorodá.
Starý: Doba je taková, že málokdo si může dovolit dělat jen spolujezdce. Já mám vedle toho svou práci, proto jsem rád, že logistiku a další věci řeší někdo jiný, a já se soustředím na práci spolujezdce. V tomto směru je to v továrním týmu pohodlnější. Určité úkoly, které v soukromém týmu dělá spolujezdec, dělají jiní.

O spolujezdcích se mluví výjimečně. Většinou jen když něco pokazí. Prožili jste během loňské úspěšné sezony nějakou horkou chvilku?
Tománek: Ve zlomovém závodě na Sardinii, který nás nasměroval k titulu, už jsme byli položeni na lopatkách. Kvůli technickým závadám jsme ztráceli na hlavního soupeře v boji o titul Kościuszka dvě minuty. Nakonec se nám podařilo dostat auto do servisu, což nás nabudilo, takže jsme věřili, že ho doženeme. Po servisu nás čekal přejezd na zkoušku, na který jsme měli hodinu a půl. Tři čtvrtě hodiny jsme přitom proklábosili schovaní v křoví, protože bylo strašné horko. Ve finále jsme žvanili tak dlouho, že jsme přijeli do časové kontroly o minutu později a dostali penalizaci 10 vteřin. Ale nakonec jsme to zvládli a vyhráli.
Starý: Já zažil nepříjemné chvilky na belgické Ypres Rallye. Jedna zkouška se jela ve Francii a my jsme tam zabloudili ve spleti dálnic. Navíc v itineráři byla nesrovnalost, které jsem si nevšiml. Nebylo jednoduché vymotat se, navíc jsme měli benzinu tak akorát. Na chvíli jsem propadl panice, naštěstí to dopadlo dobře.

To, že jeho vinou zůstali stát bez benzinu, označil Elena za svou nejhorší černou můru. Stalo se vám to taky někdy?
Starý: Dvakrát, ale ani jednou to nebylo mojí vinou. Dnes jsme ve stadiu, kdy to přesně spočítají inženýři, já dostanu číslo a na něm jsem závislý. Ale pro jistotu si spotřebu počítám sám, protože někdy se stane, že vypadne komunikace a záleží na mých číslech.
Tománek: Také mně se to stalo a taky to nebylo mou vinou. Protože jsem v soukromém týmu, počítám spotřebu sám. Mám hodně šedých vlasů z toho, že se snažím spočítat spotřebu co nejpřesněji, aby auto bylo co nejlehčí. Kolikrát si myslím, že zkolabuju, protože dobrých dvacet kilometrů svítí na ukazateli benzinu nula. Ale Martinovi to neříkám, aby nebyl nervózní.

Dostali jste se na pozici nejlepších dvou navigátorů z východní Moravy, ani v celorepublikovém měřítku téměř nemáte konkurenci. Jak spolu vůbec vycházíte?
Tománek:
Jsme dobří kamarádi. Petr je férový. Na čem se domluvíme, to platí. V Česku jsme se moc nepotkávali, protože začínal později než já a v jiných kategoriích. Nejčastěji jsme byli v kontaktu, když jezdil s Dodim Bérešem stejnou kategorii v mistrovství světa jako my.
Starý: Jenda je klasický Zlíňák jako já. Byl slavným spolujezdcem mnohem dřív a jsem rád, že jsme dneska kamarádi. Je naprosto pohodový kluk, řešíme spolu spoustu věcí. Teď sice jedeme rozdílné šampionáty, ale přehled jsme o sobě neztratili.

Loni jste spolu bojovali na Barum rally Zlín. Úspěšnější byl Petr, který vyhrál. Hecovali jste se hodně?
Tománek: Jasně. Na domácí půdě chtěl každý z nás dosáhnout lepšího výsledku, protože oba jsme byli doma a jezdce jsme měli z různých koutů republiky. Rivalita mezi námi byla možná větší než mezi nimi.
Starý: Ale já byl v hecování trošku opatrnější, protože úspěch na barumce pro mě znamená strašně moc. Vždycky jsem si přál vyhrát ji, což Jenda dokázal dvakrát, a dělal jsem spoustu věcí pro to, aby se mi to povedlo taky. Vím, jak dokáže být zrádná a ošemetná, takže jsem byl opatrnější. Cítil jsem na sobě velká očekávání.

Letos oba budete jezdit ve vozech kategorie S2000. Budete tedy proti sobě bojovat častěji?
Tománek: Ano. Vedle mistrovství světa máme v plánu zavítat na některé závody IRC, protože naše sezona ve světě obsahuje jen sedm závodů. Vytipovali jsme si některé soutěže IRC, abychom si doplnili kalendář a neměli zbytečně velké prodlevy. Teoreticky bychom se měli potkat čtyřikrát, pětkrát v roce.
Starý: Moc se těším. Martin na barumce dokázal, že se s autem S2000 rychle sžije. Pro nás je to dobře. Každé auto navíc je přínosem. A zvlášť s posádkou, kterou dobře znáte.

V Monte Carlu se ale nepotkáte. Nemrzí vás to?
Tománek: Pro mě vždycky sezona začínala v Monte Carlu. Dát si kafe na zahrádce při teplotě šestnáct či dvacet stupňů, to byl příjemný začátek sezony. Takhle jsem to zažil šest roků po sobě. Mrzí mě, že tam podruhé za sebou nestartujeme, na druhou stranu člověk by se neměl orientovat na jediný závod. Loni jsme začínali v Irsku. Nebylo to nic moc, ale taky jsme to zvládli.
Starý: Já jsem samozřejmě moc rád, že v Monte Carlu budu závodit. Je to první a hodně prestižní závod. Po zimní pauze je každý plný očekávání. My jsme na tom stejně.

Jan Tománek (1972)

Začínal v roce 1993. Jeho první úspěchy byly spojeny s Romanem Krestou, s nímž vyhrál v letech 2000 a 2001 domácí titul, spolu působili v továrních týmech Škoda a Ford. Od roku 2006 spolupracuje s Martinem Prokopem. Loni byli mistry světa v juniorské kategorii a vicemistry světa v produkční kategorii. Letos budou startovat v mistrovství světa s Fordem Fiestou S2000, v plánu mají i vybrané podniky IRC.

Petr Starý (1977)

Začínal ve dvaceti jako jezdec, o rok později už z něj byl navigátor. Od historických vozů se přesunul ke Slovákovi Jozefu Bérešovi, s nímž byl v roce 2007 čtvrtý v juniorském mistrovství světa. Od roku 2008 doplňuje v továrním týmu Škoda Motorsport Jana Kopeckého, loni obsadili druhé místo v Intercontinental Rally Challenge. Také letos budou ve Škodě Fabia S2000 závodit v IRC. Premiéru absolvují příští týden v Monte Carlu.








Najdete na iDNES.cz



mobilní verze