Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na katamaranu přes Atlantik

22 2000
P r a h a - Na ultralehkém katamaranu se pokusí v březnu přeplout Atlantický oceán dvoučlenná česká posádka. Jachtaře Martina Ducháče a Davida Křížka čeká na trase Cádiz - Las Palmas - Key West přibližně 7000 kilometrů. Celá "expedice" by se měla obejít bez pomoci podpůrných plavidel. Vše potřebné si oba mořeplavci povezou sebou.

Výchozím bodem plavby je po vzoru španělských mořeplavců-objevitelů jihoandaluský přístav Cádiz, odkud by se zhruba po deseti dnech měli doplavit do Las Palmas na Kanárských ostrovech. Vzdálenost mezi Kanárskými ostrovy a oblastí Karibiku by rádi překonali za měsíc. "Když nám bude přát počasí, mohli bychom to zvládnout i za tři týdny, ale nejedeme pro žádný rekord," říká Martin Ducháč. Cílem plavby je nejjižněji položené místo Spojených států amerických floridské letovisko Key West.

Ultralehký (pouze okolo 200 kg vážící) dvouplovákový plachetnicový katamaran je dlouhý sedm a široký pět metrů. Oba plováky mají tři nafukovací komory: "Zespoda jsou plováky vyztuženy, takže by nemělo hrozit proražení," uvádí o plavidle vlastní konstrukce Ducháč. Na plovácích je připevněna "paluba" ze speciální trampolínoviny, zabraňující promočení a podfouknutí zespoda. "V malém stanu na přídi bude uskladněno ve vodotěsných vacích veškeré potřebné vybavení a je zde i místo proto, aby se zde mohl vyspat jeden člověk," dodává Křížek.

Vedle balené sušené stravy, kterou si vezou sebou, budou oba mořeplavci při žízni spoléhat na malé odsolovací zařízení k úpravě slané mořské vody na pitnou: "Vzít si sebou vodu na celý měsíc by náš katamaran příliš zatížilo, je příliš těžká," vysvětluje Ducháč. Proto budou odkázáni na malou pumpičku na ruční pohon: "Po hodině pumpování získáme necelé čtyři litry vody."

Posádka bude celou dobu ve spojení se světem jak přes datovou (může vysílat a přijímat textové zprávy), tak i přes telefonní satelitní síť. GPS (družicový navigační systém) zajistí, že bude znát vždy přesně svoji polohu.

Největší nebezpečí hrozí oběma jachtařům zejména v noci z nárazu do úlomků předmětů plovoucích na hladině ve znečištěném oceánu. "Ohrozit nás mohou i velké ryby, nebojíme se že nám nějaký žralok prohryzne plovák, ale toho že stín našeho katamaranu na hladině bude přitahovat malé ryby, které zase přitáhnou ty velké a náraz do takové ryby by mohl například poškodit kormidlo."

Při nepřízni počasí mohou plavidlo potkat v Atlantiku deseti až dvanácti metrové vlny, při nichž hrozí převrácení i stabilního katamaranu. "Sami bychom zpět katamaran neotočili. Museli bychom se spolehnout na pomoc jiné lodi, nebo plavbu ukončit. Proti převrhnutí jsme ale dobře vybaveni. Ve vrcholu stěžně máme 300 litrový plovák, který by se okamžitě nafoukl bombou uloženou mezi plováky," zavrhují oba možnost ukončení plavby.

Česká posádka katamaranu Ducháč, Křížek při tréninku v Chorvatsku.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze