Experimentoval. Před osmou a devátou překážkou vynechal jeden krok, což ještě nikdy při ostrém startu nevyzkoušel. Až ve finále mistrovství světa. Rozhodl se den předtím. "Bohužel mi to nevyšlo, strašně jsem ztratil a moje technika připomínala spíš trojskok, než 400 metrů překážek," poznamenal. Svého rozhodnutí však nelituje. "Zkusil jsem to," stojí si za svým Mužík. "Ale už jsem zvědavý na ty kecálky, kteří budou dělat chytré. Po bitvě je každý generálem..."
Cítil velkou formu a najednou se ocitl v blátě nespokojenosti. "Chtěl jsem skončit do pátého místa a překonat český rekord," prozradil vysoké cíle. "Myslím, že mám i na to, abych se dostal pod hranici osmačtyřiceti vteřin," upozornil svěřenec trenéra Kupky.
Jeho rozladění jen tak nezmizí. "Osmý na světě už jsem byl, teď jsem myslel o hodně výš," mávl rukou Jiří Mužík, když ještě netušil, že se posune o příčku vzhůru. Na zisk medaile by podle svých slov musel podat nadlidský výkon. "Mrzí mě to i kvůli rodičům a všem blízkým, kteří mi drželi palce. Udělali na chatě velkou sešlost, ponocovali a já se jim takhle odvděčil," kál se pětadvacetiletý borec.
Ještě letos by mohl vlastní národní maximum vylepšit, v následujích dnech to však asi nebude. V sobotu se chystá na čtvrtkařskou štafetu, v neděli možná na finále, když se českému kvartetu zadaří. A už v úterý bude válčit na druhém konci světa na milionářském curyšském mítinku Weltklasse. "Čeká mě pěkný záhul, sám jsem zvědavý, co se mnou náročné cestování a změna prostředí udělá," dohadoval se Jiří Mužík.
 Dominikánec Sanchez předvedl ve finále překážkařské čtvrtky skvělý závod a doběhl si pro zlato |
