Už se považujete za plážovou volejbalistku?
Já myslím, že už můžu.
Na světovém šampionátu ve Vídni už máte jistotu, že skončíte s Kristýnou Hoidarovou Kolocovu nejhůř deváté. To už je i pro vás určitá známka kvality.
Je to skvělé, ale věřím, že dojdeme ještě dál.
Jak vaše první mistrovství světa prožíváte?
Je to víceméně podobné jako na Světovce. Jen ten systém je trochu jiný, když hrajeme pouze jediný zápas denně. Člověk samozřejmě lehce pociťuje, že je na mistrovství světa, ale snažím se si to nepřipouštět a přistupovat k tomu jako k jiným Majorům.
Kristýna Hoidarová Kolocová a Michala Kvapilová se na mistrovství světa ve Vídni radují z vítězného bodu.
Těžíte i ze zkušeností vaší parťačky? Dělá vám průvodkyni?
Teď už mi ji dělat nemusím. Po tom prvním roce už tuším, co pít, jak regenerovat.
Michala Kvapilová(27 let) Odchovankyně libereckého volejbalu, jež měří 182 centimetrů. S ženskou volejbalovou reprezentací dokázala v roce 2012 zvítězit v Evropské lize a ve stejném roce získala na české klubové scéně stříbrnou extraligovou medaili s Olympem Praha. Mezi její největší beachvolejbalové úspěchy patří 9. místo na FIVB OPENu v Anapě, třetí místo z republikového šampionátu žen v roce 2011 a zlatá medaile z univerzitního mistrovství Evropy v roce 2012. K prvnímu utkání s Kristýnou Hoidarovou Kolocovou naskočila 1. května 2016. |
Přesto, překvapilo vás tu něco?
Ani ne, v sezoně jsou turnaje rovněž skvěle zorganizované. Možná zápas s Rakušankami na centrálním kurtu... Ta aréna byla skoro zaplněná, obrovská. To bylo krásné utkání.
S Kristýnou hrajete teprve druhou sezonu. Co bylo pro váš přechod z haly na písek nejtěžší?
Jednotlivé herní činnosti. Byla jsem univerzál, takže jsem nepřijímala, občas jsem přihrála. I ten blok je jiný, jiné načasování. Bylo tam hodně věcí, které se musely přizpůsobit. Přes zimu jsme ale udělaly plno práce, takže jsem nyní spokojená.
A co se vám na plážovém volejbale líbí nejvíce?
Sluníčko je samozřejmě příjemný bonus. Celkově je to ale více o individuálních činnostech. Stojí to pouze na nás dvou, nikdo nás nemůže vystřídat, trenérka nám během utkání nedává žádné pokyny. Je to vnitřní souboj, což se mi líbí.
Najdete podobné prvky mezi šestkovým a plážovým volejbalem?
Možná asi jen to, že při bloku do toho soupeřce sáhnu. Jinak snad nic.
Litovala jste někdy přechodu na písek?
Ještě ne. Snad se to nestane. (úsměv)
