"Ale až tak úplně jsem si nevěřil. Daleko raději závodím na divočejších vodách," vysvětlil Mrůzek své obavy.
"Navíc přede mnou jel Robert Knebel, v cíli nakonec stříbrný. Parádně mě vytáhl, měl jsem s ním dobré srovnání. Registroval jsem, že ho trochu stahuju," popsal vítěz důležitý postřeh.
Také ovšem dodal, že půlminutový interval, který v Karlových Varech pouštěl vodáky na start, není asi to pravé. "Běžné jsou minutové odstupy. Při těch nemáte soupeře na dohled a musíte tak jet výhradně sám za sebe. Tady je to téměř kontaktní sport."
Pro české kajakáře prý bylo výbornou motivací ohlášení výsledků juniorských kategorií. V nich zaznamenaly medailovou žeň domácí barvy. "My byli ještě na startu a už jsme věděli, jak mladí dopadli. To vás samozřejmě dobře naladí," pochvaloval si Mrůzek.
Podle něho v Karlových Varech platila teorie o výhodě domácího prostředí. "Je to trochu paradoxní, ale dokonale jsme vytěžili z naší přípravy. V tuzemsku totiž většinou trénujeme na klidnějších vodách. Také asi proto jsme byli na karlovarský závod tak dobře přichystaní. Řeka tu opravdu není moc divoká," konstatoval nový evropský šampion.
Zářil spokojeností, když v cíli položil loď na váhu a pak do do jakési měrky. Přijímal gratulace soupeřů, kamarádů, domlouval se s novináři na rozhovorech. "Loď nesmí být delší než čtyři a půl metru, také maximální šířka je daná. Všichni máme lodě krajních rozměrů, protože čím delší, tím rychlejší," vysvětlil Mrůzek.
"Vážit nesmí pod jedenáct kilo. Od výrobce má něco pod tuto váhu, tak si jí pak každý dováží. Jak? Olovem," zmínil kajakář zajímavou věc.
A ještě jedna perlička. Evropský šampion jezdí se sportestrem na zápěstí, ale třeba svou maximální tepovou frekvenci, která jasně zhodnotí nasazení sportovce, vám nesdělí.
"Používám to jen v tréninku. Musíte mít pás se snímačem na hrudi, ale já s ním v závodě nejezdím. Někdy mě škrtí, tak jsem z toho nervozní. Tu mašinku tak vlastně používám jen jako hodinky," vtipkoval Kamil Mrůzek.
