Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Motys odmítá roli budějovické hvězdy. Jsme jeden tým, tvrdí ofenzivní tahoun

České Budějovice - Ústí nad Labem: domácí Radek Motys (v bílém), na síti Milan Moník (vlevo) a Miroslav Bezděka | foto: Ladislav Němec, MAFRA

6 2010
Kdyby někdo chválil českobudějovické volejbalisty za rozjezd současné sezony v extralize, sami by ho asi odmítli. Nejsou zvyklí nechat si plácat po ramenou, když se jim nedaří. Už na sebe za poslední roky mají jiná měřítka. Ale v prosinci se v extralize chytili a vyhrávali.

V útoku je táhne univerzál Radek Motys. "Jsme jeden tým a každý v něm má svoji úlohu," odmítá samotný hráč zveličování svého přínosu.

Můžete říci, jak vy sám vidíte start vašeho týmu do extraligy?
Začátek sezony pro nás byl velice těžký. Věděli jsme, že se náš tým trochu změnil. Měli jsme daleko lépe útočit, ale bylo to na úkor přihrávky, protože místo Vojty Zacha přišel Tomáš Fila, který je lepší útočník, ale horší přihrávač.

Souhlasíte, že se vstup do sezony moc nepovedl?
Byl to rozpačitý začátek. Všichni od nás očekávali, že budeme všechny soupeře válcovat. A ono to tak nebylo. Diváci od nás očekávali podstatně víc, ale nám trvalo delší dobu, než jsme se sehráli.

Už jste souhru nejspíš zvládli.
Postupem času jsme se vlastně jen zlepšovali. I Tomáš Fila zapadl výborně do konceptu hry. Myslím si, že v poslední době se divákům naše hra musí líbit.

V prosinci jste v extralize vyhráli v Liberci i v Ostravě. Vy jste byl nejlepším útočníkem týmu.
Říkáme si, že to jsou body, které se nám vrátily za prohry ze začátku soutěže v Ústí nebo v Benátkách. Možná nám pomohla i Liga mistrů, kde jsme podávali proti silnějším soupeřům často vyrovnaný výkon a dostávali jsme se s nimi i do vyrovnaných koncovek.

V Lize mistrů jste doma sebrali set i Dynamu Moskva.
Bylo to hodně těžké a soupeř nás pak zatlačil servisem (Domácí vyhráli první set 36:34 a druhý prohráli 9:25). Přesto si myslím, že jsme neudělali žádnou ostudu. Sehráli jsme dobře zápas i v Itálii a v Řecku. Teď nás zase čeká těžký program.Musíme se na to připravit a leden nějak zvládnout.

Budete hrát extraligu a tři zápasy ve vaší skupině Ligy mistrů.
Dva z toho budou doma. A pak ještě poletíme do Moskvy. V extralize máme ještě čtyři zápasy.

Takže bude pokračovat prosinec, kdy jste měli program nabitý. Často jste cestovali. Byla únava znát?
Určitě se to podepsalo na nás všech. Všichni už jsme před Vánocemi čekali na poslední zápas. Docela jsme mleli z posledních sil. Před utkáním v Ostravě jsme si říkali, že je to poslední zápas v extralize v roce, a věděli jsme, že to nebude jen tak. Že do toho budeme muset dát o hodně víc, protože únava už se kupila. Když jsme pak hráli, byla znát stále víc.

Za výkony vás jako hráče ale chválili v Liberci i v Ostravě. Nedělá vám ale problémy, když víte, že musíte celé utkání táhnout mužstvo v útoku a že na vás spoléhá?
Neřekl bych, že táhnu tým. Je to složitější. Každý hráč tam má svoji roli a plní svoji funkci. Jsem tam od toho, abych dohrával těžké bodové balony. Když se to daří, je to paráda, super. Ale pak jsou tam okamžiky, kdy se mužstvo stmelí a jdeme všichni k sobě.

Můžete to více popsat?
Každý druhému navzájem pomůže. Je to od přihravačů, kteří mají ohromně těžkou pozici. Všichni to na nás zkouší tvrdým servisem, protože riskují. Když máme hůř přihráno, je tam Michal Sládeček, který to musí spravovat. Ale myslím si, že to není o individualitách. Je to o týmové práci.

Ale stejně pak ve složitých situacích končí v akci míč u vás a vy musíte akci zakončit.
Ta moje pozice je prostě taková. Univerzál musí jít do všech míčů úplně naplno. A měl by být nejúdernější silou celého týmu v útoku.

Jistě si všímáte i hry univerzálů v Lize mistrů v týmech proti vám.
To jsou univerzálové světových jmen a to je úplně o něčem jiném. Oni jsou proti mně úplně někde jinde. Mají daleko více naskočeno, mají jisté údery z větší výšky. A hlavně v tom výskoku to je. Pokud oni jsou o patnáct dvacet centimetrů výš, je to obrovský rozdíl. Třeba Vissotto z Trentina měří 212 centimetrů. Já mám 199. A on ještě hodně skáče, takže je to v parametrech podstatný rozdíl.

Zase byste se neměl podceňovat.
Nepodceňuju se. Snažím se držet reality a jsem realista.

Vy jste také byl v čele nejvíce bodujících hráčů v extralize.
To je pravda. Ale teď jsem druhý za Svobodou z Kladna. A máme o zápas méně. Sezona je ale ještě dlouhá. Je dobré sledovat statistiky, ale pro nás je na druhou stranu důležité, aby se dařilo týmu.

Takže Svoboda je před vámi, protože odehrál o zápas více?
V těch statistikách je to trochu jinak. Rozhodující často je, kolik má kdo odehraných setů. Když hraje tým častěji tři dva, máte více setů a více útoků i více bodů. Takže i na to by se měl každý podívat. Může být rozdíl devíti setů a ty dělají dvacet bodů. Prostě to není stejné.

Máte ze současné sezony vy sám dobrý pocit?
Pokud jde o moje výkony, měl by je hodnotit někdo jiný. Ale na druhou stranu mám dobrý pocit. Vrátil jsem se na jih Čech, kde jsem předtím působil šest let. Diváci mě přivítali dobře a jsem rád, že můžu hrát za Jihostroj. Sezonu proto můžu hodnotit kladně.

Pomyslel jste i na reprezentaci?
Hrát za reprezentaci je snem každého hráče. Ale vím, že na mém postu univerzála je veliký přetlak hráčů. Třeba Konečný, který hrál v Ostravě, nebo Štokr, který hraje v Itálii. A je tam spousta dalších hráčů.

Budete hrát doma Ligu mistrů s Olympiakosem Pireus. Těšíte se na to utkání hodně?
Určitě se těším. Nejen já, ale všichni. Těšíme se na diváky, kteří na tyhle zápasy chodí. Je jich tam hodně a vytvářejí parádní atmosféru. My je budeme chtít odměnit dobrým výkonem, budeme se snažit vzít tomuhle těžkému soupeři nějaký setík.

Máte po krátké přestávce zase větší chuť do hry?
Na tyhle zápasy se všichni těší. Ta chuť tam je. A přestávka nám pomohla, dostali jsme nový impulz. Takže do zápasu půjdeme s velkou chutí.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze