K porotě Miss Formule Show patřil někdejší závodník Ferrari už loni. Kromě toho byl letos v Praze okomentovat první přenos ze sezony formule 1 a také zde dělal řidiče rolls-royce při svatbě manažera Martina Reisse. "Jak se máte," vítal se Arnoux v Lapidáriu pražského Výstaviště i s jemu neznámými tvářemi.
A jak se má Arnoux, vítěz sedmi Velkých cen a jezdec formule 1 z let 1978 - 89? "Děkuji. Dobře. Nestěžuji si," mrknul směrem ke svým favoritkám majitel čtyř motokárových drah ve Francii. Po 149 startech ve Velkých cenách okusil závod 24 hodin Le Mans, Rallye Paříž - Dakar i populární festival rychlosti v anglickém Goodwoodu. Letos v rámci Velké ceny Kanady startoval v pohárovém závodě nových volkswagenů - brouků. "Jestli bych se posadil do dnešní formule 1? Okamžitě," zalesklo se Arnouxovi v očích. "Rád bych seprojel a těžce se smiřuju s tím, že vlézt si do takového auta už nikdy nebudu moci. Bavím se, jezdím v ledasčem, ale nic už mě nemůže uspokojit tolik jako pocit z formule 1."
Památným byl Arnouxův marný souboj s legendárním, později zahynuvším Gillesem Villeneuvem o druhé místo v Dijonu před jedenadvaceti lety. Kanaďan po bitvě "kolo na kolo" proťal cíl o 24 setin vteřiny dřív. "Duel s Gillesem, to bylo něco, co nikdy nezapomenu. Je to můj největší suvenýr ze závodění," říká Arnoux, třetí z mistrovství světa roku 1985. "Není moc lidí, s nimiž jste mohli závodit tak tvrdě a přitom jim bezmezně věřit. Ano, Gilles mě porazil, navíc u mě doma. Ale nemrzelo mě to. Věděl jsem, že jsem prohrál s nejlepším závodníkem na světě." Za Arnouxových časů čekalo Ferrari marně na titul mistra světa. Vybojovalo jej až letos díky Michaelu Schumacherovi. "Titul šel do správných rukou, Schumacher je nejlepší pilot přelomu století," myslí si Francouz, prý fanoušek Ferrari od roku 1982. "Tehdy mi zavolal Enzo Ferrari a nabídl angažmá. Téměř tři roky jsem měl příležitost být součástí tohoto fascinujícího týmu. Můj tip do další sezony? Pořád budou vyhrávat Ferrari nebo McLaren. Mohl bych vám namlouvat, že ta nebo ta stáj jim bude konkurovat, ale byly by to nesmysly. Jak chcete soupeřit s Ferrari, pro které pracuje šest set lidí?"
Arnouxe mrzelo, že kvůli vlastní závodní štaci v Argentině zmeškal oslavy titulu Ferrari. "Mám ale od manažera týmu Todta slíbeno, že to spolu zapijeme," usmál se Arnoux nad představou veselí se svým krajanem, než zmizel v pražské noci.
Poprvé při vyhlášení republikových mistrů automobilového sportu se pamatovalo i na duch fair play.
Poprvé při vyhlášení republikových mistrů automobilového sportu se pamatovalo na to, že v drsném soupeření o vteřiny i přízeň sponzorů přece jen občas probleskne duch fair play. Kromě držitelů 119 pohárů, šesti talířů přeborníků a čtyř Zlatých spon Federace automobilového sportu viděl pražský hotel Hilton i dva mistry slušnosti. Okruhový závodník Josef Kopecký udělal nevídané gesto při Škoda Octavia Cupu v Mostě, kdy na olejové skvrně narazil do Martina Dlouhého, rivala vyřadil ze závodu, a proto v dalším kole raději odstoupil.
"Kolizi jsem zavinil a vítězství by mě pak nemohlo těšit," vysvětloval čin závodník, známý rytířským vystupováním. Závodník v jízdě do vrchu Petr Vojáček zase při podniku mistrovství Evropy ve Španělsku pomohl týmovému kolegovi Vladimíru Doubkovi. Po prvních jízdách cestovních vozů, kdy oba vedli své třídy, nechal Vojáček přednostně opravit Doubkovu rychlostní skříň namísto své spojky. Mechanici to zvládli za rekordních 27 minut a Doubek stihl start s rezervou pouhých dvou minut. Získal třetí místo v Evropě, Vojáček se musel spokojit se čtvrtým. "Když jsem dojel druhou jízdu, jeden soupeř si ťukal na čelo, jestli jsem se nezbláznil," vzpomněl Vojáček. "Já ale nelituju. Třeba mi to kolega příště vrátí."
