Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Motorek v kole? Jako doping pro chudé. Ale elektromagnetický systém...

Femke van den Driesscheová - první usvědčená závodnice, která si pomáhala použitím motorku. | foto: Profimedia.cz

4 2016
Už to není jen konspirační teorie založená na videích cyklistů, kteří v jeden moment nepřirozeně zrychlí. Když o víkendu komisaři Mezinárodní cyklistické unie (UCI) objevili v kole Femke van den Driesscheové motorek, stal se mechanický doping v cyklistice realitou. Není ale motorek v rámu pouze špičkou ledovce technického dopingu?

Podle informací listu Gazetta dello sport to vypadá, že možná ano. Ten opravdový, sofistikovaný doping prý funguje na principu elektromagnetického systému, který je zasazen uvnitř zadního ráfku.

„Motorek v trubce je zastaralá záležitost, skoro až řemeslnická práce. Tohle už je přežitek, doping pro chudé,“ říká nejmenovaný zdroj Gazetty, kterému pro naše účely můžeme přezdívat třeba pan X.

Nová technologie je údajně výrazně pokročilejší a desetkrát dražší, cyklistovi přitom může dodat mezi dvaceti a šedesáti watty výkonu navíc čili pár kilometrů v hodině dle závodníkovy váhy.

„Něco takového ale stojí 200 tisíc eur, je to umístěno v zadní části kola a na čekací listině jste třeba šest měsíců. Starý typ byl s motorkem, který otáčel klikami, ten nový je elektromagnetický,“ líčí pan X.

Ale i kdyby byl tento systém sebedokonalejší, je to tak výrazná částka, že by jezdci museli vyhrát dost cyklokrosových závodů, aby si alespoň jeden ráfek vůbec mohli dovolit. A že jejich spotřeba zrovna v cyklokrosu není úplně malá...

„Za sezonu cyklokrosaři vymění desítky, možná i stovky setů. Nedovedu si představit, že by se to tam objevovalo,“ říká Jakub Truksa, marketingový zástupce firmy Trek.

Motor v kole není elektrokolo

Motorek, který byl o víkendu objeven v kole belgické cyklokrosařky, se dá prý získat přes zprostředkovatele. A instalace? „Je to jednoduché, rám z uhlíkových vláken se rozevře, vloží se do něj motorek, pak se rám zase uzavře, opraví, přelakuje a voilá... Samozřejmě je tady riziko pádu, při kterém se rám může znovu otevřít. Pak už cyklistu nic nezachrání,“ popisuje pan X. „Ale s elektřinou můžete dělat víc zázraků než s chemií. Nehledě na to, že i pro zdraví je to méně škodlivé,“ připomněl třeba ne vždy dobře povedené krevní transfuze cyklistů.

Ovšem nelze zaměňovat klasické elektrokolo s motorkem poháněným baterií. U elektrokol hraje takový pohon primární roli, kdežto v případě Belgičanky šlo o doplňkovou záležitost. „Nevýhodou totiž je, že asistovaný pohon je závislý na velikosti baterie a motorku,“ přibližuje Truksa.

A takový motor váží okolo dvou kilogramů, samotná baterie pak další kilogram. Výdrž je třeba 60 minut s výkonem 200 wattů. Jenže přidat na kolo jen tak tři kilogramy, když jsou všechna na závodech vážena? Nemyslitelné.

„Motor van den Driesscheové byl údajně menší, tudíž méně výkonný. I baterie byla menší, takže lehčí. Motor tak přidával jen pár desítek wattů a vydržel jedno kolo. Po zbytek závodu by tak nejspíš závodila na regulérním kole,“ uvažuje Truksa.

To by vysvětlovalo, proč Belgičanka měnila skoro čisté kolo hned po prvním okruhu.

Froome: Pomůže víc kontrol

„Mé kolo bylo za poslední roky kontrolováno snad tucetkrát. Ale je dobře, že UCI bere tuhle hrozbu vážně, a snad to bude znamenat zvýšení počtu náhodných kontrol v celé cyklistice,“ řekl Chris Froome v Austrálii, kde se chystá na závod Herald Sun Tour.

Aféra otřásla i samotnými cyklokrosařkami. „Tenhle rok byl ženský cyklokros tak otevřený, že jsem mohla vyhrávat já, Sanne Cantová, Nikki Harrisová i další holky. Jak vidíte, je nás víc, kdo může vyhrát, tak proč má někdo potřebu podvádět?“ podivovala se Helen Wymanová.

Celou záležitost nechápe ani nejlepší cyklista historie Eddy Merckx, který by za mechanický doping zavedl doživotní trest. Merckx nicméně věří, že to není v profesionálním pelotonu běžná praxe, a odmítl spekulace, že by šlo jen o špičku ledovce. „Nemyslím si, že jsou ostatní tak hloupí, aby tohle dělali. Dá vám to padesát wattů nebo klidně i sto, a to už opravdu nemá nic společného s cyklistikou. To už můžete rovnou soupeřit s Rossim,“ odkazuje na motocyklového závodníka.

Sám Belgičan se přiznal, že elektrokolo v posledních letech využívá, ale jen na volnočasové projížďky. „Ale ne na závod, to bych nikdy neudělal. Pomáhá mi to do kopců a je to lepší i pro mé zdraví. Ale pro vrcholnou cyklistiku je to velmi špatné,“ přiznal a na otázku, jestli si připadá, že se díky elektropohonu vrátil do svých mladých let, odpověděl negativně. „Tehdy jsem byl rychlejší.“

Odborník: Baterie z vás mistra světa neudělá

Každoročně objíždí výstavy s cyklistickými novinkami, o elektrokolech toho ví spoustu. „Je to technologie, která funguje. Motorek může být v zadním náboji nebo ve středové trubce jako v případě Belgičanky van den Driesscheové,“ říká Jakub Truksa, marketingový zástupce firmy Trek.

Kolik procent výkonu může motorek v kole přidat?
Záleží na váze člověka. Ten těžší musí podat o dost větší výkon, aby jel stejnou rychlostí jako ten hubenější. Takže každému cyklistovi to může přidat různé procento. Ale nemyslím si, že by z vás baterie dokázala udělat mistra světa.

Jaký je princip motorku u elektrokol?
Tam máte třeba tři režimy. Eko – pro plynulou asistenci po co nejdelší dobu, abyste na kapacitu baterie ujeli co největší vzdálenost. Tour – pro přejetí kopečků s pořád slušnou výdrží. A turbo – u něj se dojezd rapidně snižuje, ale výkon je o dost vyšší. Ale zatím nevíme, co měla v kole ta Belgičanka.

Kolik takový motorek s baterií váží?
Motorky, které se prodávají na internetu, mají okolo dvou kil, baterie další kilo. Ale Belgičanka měla údajně nějakou lehčí variantu.

Váhový limit je podle UCI u kol stanoven na 6,8 kilogramu, přitom existují kola, která váží kolem pěti kilogramů, je to tak?
Ano. Trek má nejlehčí kolo s 4,6 kily bez pedálů. Pokud na něj dáme pedály, košíky na lahev a cyklocomputer, pořád jsme lehce nad pěti kily – a to je plnohodnotné kolo. Závodníci Treku tak často brali olovněné destičky, které si dávali pod košík na lahev, aby se dostali na těch 6,8 kilogramu. Výhodou je, že si váhu můžete rozprostřít, jak sami chcete.

To ale nahrává myšlenkám na mechanický doping, když potřebujete nahnat nějaké kilo a půl.
Přesně tak. Proto si myslím, že by UCI měla ten limit snížit. Ano, před lety, když byly silničky těžší, tak jsem to chápal. Ale teď? Vyspělost kol je dál. Když UCI limit sníží, odpadne záležitost, že závodník přemýšlí, co si ještě na kolo dát. Nebude na to prostor. Současný váhový limit opravdu může podobným věcem nahrávat. Je to tak, že teď se podobná zařízení dají do kola schovat.

Témata: doping, Chris Froome, Sun




Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze