Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přísný budu stále, slibuje kouč USK. A dává za vzor dříče Satoranského

Mirsad Alilovič vede trénink basketbalistů USK Praha | foto: Michael Šob / USK Praha

7 2014
Krev, pot a slzy? Nový trenér basketbalistů USK tak nápadité motto nemá. Receptem na úspěch je podle Mirsada Aliloviče dřina, dřina a dřina. Na Pražany čeká tvrdý rok. Ale ta představa se jim možná zas tolik nezajídá - například z kapitána týmu Michala Mareše sálalo po dvou dnech s Alilovičem nadšení.

Je to vlastně malý basketbalový zázrak, že se devátému celku minulého ročníku Mattoni Národní basketbalové ligy dostalo trenéra, který vedl Olimpiji Lublaň v zápasech Euroligy a coby asistent slovinské reprezentace se dostal na mistrovství Evropy i světa.

USK se však při jeho lákání vyplatila snaha dávat prostor basketbalovým nadějím. "Volil jsem ze tří nabídek, ale tady teď sedím proto, že klub chce pracovat s velmi mladými hráči a že chce talenty posouvat dál," konstatoval slovinský dravec na středeční tiskové konferenci.

A tak se mezi Alilovičovy slavné svěřence Gorana Dragiče, Jana Veselého, Jaku Lakoviče, Mirzu Begiče či Emira Preldžiče časem může posunout některý z Pražanů.

Ale nepůjde to samo.

"Má filozofie je zřejmá. Dřina, dřina, jenom dřina. Hráči si na to musí zvyknout. Dřív, nebo později. Čím dřív si na to zvyknou, tím lépe pro ně," zní od sedmatřicetiletého trenéra takřka výhružně.

Čeští mladíci z USK však alespoň vědí, že tahle cesta nese ovoce. O Alilovičových předchozích úspěších už řeč byla, dalším vzorem jim může být krajan Tomáš Satoranský.

"Je velice dobrým příkladem pro tento tým. Talent totiž není dost. Tomáš ukazuje, co můžete dokázat, když umíte pracovat tvrdě. Dotáhnete to mnohem dál," polichotil trenér nejslavnějšímu odchovanci pražského klubu tohoto tisíciletí a aktuální posile FC Barcelona.

Od tohoto týdne se bude pracovat na defenzivních principech Mirsada Aliloviče. A kdo si je neosvojí, může se prý starat tak akorát o ručníky a vodu, na míč může zapomenout. "Kdo nebude hrát obranu, ten bude sedět na lavičce," nechal se slyšet přísný Slovinec.

No a pak od něj došlo na další výzvy k práci:

"Jsem zvyklý dostávat své hráče neustále pod tlak. A tohle nejsou jenom řečičky. Každý zápas znamená tlak, mladíci si na to musí zvyknout. Není to o tom, že budou cestovat napříč republikou a užijí si nějakou srandu."

A:

"Zapomeňte na večírky a popíjení. Musíte pracovat tvrdě, nemyslet hned na peníze. Když se tohle všechno spojí, pak jdete správným směrem. Kolik takových hráčů je? Ne mnoho. Mladí si myslí, že musí hrát. To není pravda, mladí se musí učit, být pod tlakem."

Ovšem když už jsme u té přísnosti, Mirsad Alilovič hodlá něco dělat i se sebou. Bude se učit jazyku svého nového působiště. Něco málo už ostatně pochytil od Jana Veselého, kterého vedl před lety ve Slovanu Lublaň a dělal osobního trenéra v sezoně minulé.

"Vím, musím moc pracovat," říká česky. A pak dodá už anglicky: "Slibuji, že do Vánoc to bude mnohem lepší. Docela dobře už rozumím, jen se na mě nesmí mluvit rychle, pak je to horší."

Autor:


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze