Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šotnar poctivě zásobuje svitavskou kasičku i své spoluhráče

Svitavský rozehrávač Michal Šotnar proniká pardubickou obranou kolem Jobiho Walla. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

5 2014
Rozehrávačům v Kooperativa Národní basketbalové lize letos vládnou Češi. Do souboje o čelo statistiky asistencí se k reprezentantům Jakubu Šiřinovi a Michalu Čarneckému připojil i Michal Šotnar, od léta nová jasná volba na pozici jedničky u Turů ze Svitav.

Nově poskládaný svitavský kádr vstoupil do sezony až nečekaně úspěšně. A dvaadvacetiletý drzoun v roli dirigenta hry na tom měl velkou zásluhu. Rychle se stal nepostradatelným.

Michale, jaká panuje ve Svitavách nálada po celkem podařeném vstupu do sezony? Co mohlo být lepší?
Zatím je to v pohodě, i když zrovna teď se nám moc nedaří. Dalo se to čekat. Měli jsme na začátku sezony dobrý los - osm z jedenácti zápasů jsme hráli doma. Teď jsme sice měli dva výpadky, ale jinak když prohrajeme, tak o málo bodů. Například nedávná prohra v Prostějově o jeden bod pro nás byl dobrý výsledek.

Michal Šotnar

rozehrávač, 187 cm

Narodil se 9. září 1992 v Litoměřicích. Je odchovancem Slavoje Litoměřice, do tamního prvoligového klubu dodnes hostuje.

Dorostenecká léta a první roky v mužské kategorii strávil v USK Praha. Do NBL vstoupil v únoru 2010 a už v následujícím ročníku se v USK propracoval do pozice prvního rozehrávače. Tu však v minulé sezoně ztratil vinou zranění, a tak v létě 2014 zamířil do Qanto Svitavy.

Česko reprezentoval na mistrovstvích Evropy divize B v kategoriích do 18 i 20 let a dvakrát se podílel na postupu do elitní skupiny.

Pochází z basketbalové rodiny, otec Rudolf si zahrál za seniorskou reprezentaci, starší bratr Jan „jen“ za tu juniorskou. Oba dnes v Litoměřicích působí coby trenéři.

Jak jste vlastně zvládl své první stěhování v rámci NBL?
Z přestupu jsem byl trochu nervózní. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Svitavy jsou jiný tým než USK. Sem jsem přišel s tím, že musím něco dokázat. Už nejsem jeden z mladých hráčů na USK.

Co rozhodlo právě pro Svitavy?
Chtěl jsem hlavně hrát. Dlouho jsem čekal na vyjádření USK a pak začal hledat jiné možnosti. Svitavy byly hodně konkrétní s tím, že budu hrát. Předpoklad hodně minut na zápas rozhodl.

Co pro vás nyní znamenají zápasy proti USK? Proběhlo před tím prvním nějaké hecování?
S klukama z USK jsem pořád v kontaktu. Nějaké zvláštní hecování před zápasem neproběhlo, jenom jsme si psali smsky. Ten zápas byl trochu jiný než ostatní, ale myslím, že jsem to utkání a emoce dobře ukočíroval.

Pardubice versus Svitavy = východočeské derby. Dolehla atmosféra speciálních zápasů už i na vás?
U nás na každý náš domácí zápas chodí hodně lidí a je dobrá atmosféra. To utkání dostalo náboj i tím, že šlo do prodloužení. Já jsem ale z Litoměřic a hodně času jsem strávil v Praze. Proti Pardubicím to byl třetí zápas v sezoně a to jsem ještě nebyl takový Svitavák.

Proti Ostravě jste trefil šťastnou vítěznou trojku v poslední vteřině zápasu. Musel jste pak platit do týmové kasičky?
Do týmové kasičky platím dost už i bez tohoto koše. Pokut mám dost, takže za buzzer už jsem nemusel přispívat. Jako tým jsme ale pak zašli na pivo.

Na hřišti trávíte skoro 30 minut, máte přes 11 bodů a především přes 5 asistencí na zápas. Co pro vás důvěra trenéra znamená?
Každému hráči pomůže, když je na hřišti co nejvíc. NBL hraji dvakrát týdně, plus v neděli ještě první ligu. V zápase si ty věci vyzkoušíte nejlépe. Děkuji trenérovi za důvěru.

Jak při svém zatížení v NBL zvládáte ještě hostovat do první ligy za Litoměřice?
Zatím jsme v první lize neodehráli moc těžkých zápasů. Nehraji 30 minut a více. Navíc mi vyhovuje, když nemám volnou neděli a můžu si jít zahrát. Pro tělo je lepší zůstat v pohybu než celý den nic nedělat.

Pokud by se v letošní sezoně dál dařilo, vidíte šanci katapultovat se někam výš? Co by bylo v plánu?
Ve Svitavách jsem podepsal smlouvu na dva roky. Situaci po sezoně nedokážu odhadnout. V budoucnu bych se chtěl podívat někam ven, vyzkoušet si to. Musím ale hrát pořád stejně a udržet si taková čísla, jaká mám teď. Bez toho to nejde.

Autor:


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze