Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bizarnosti kolem Schumachera: Převlečený kněz i zloděj sebevrah

JSME S TEBOU. Fanoušci svůj idol neustále podporují | foto: AP

29 2014
Už rok lidi po celém světě "hltají" jakékoliv zprávy o Michaelu Schumacherovi. O jeho zdravotním stavu, o prognózách i třeba ty, ve kterých na něj s úctou vzpomínají jeho soupeři, kteří najednou zapomněli, jak se k nim choval na závodní dráze. Jenže mediální hon s sebou přinesl i několik bizarních příběhů. Tady jsou.

Příběh první

Před nemocnicí v Grenoblu stál jeden televizní štáb vedle druhého, novináři netrpělivě vyhlíželi Schumacherovu manažerku Sabine Kehmovou. Jenže pořádné zprávy ne a ne přijít, a tak se hned třetí den po jezdcově peraci jeden paparazzi převlékl za kněze a nakráčel do grenobelské nemocnice se slovy, že jde jezdci požehnat. Když ale pod jeho hábitem nemocniční ochranka objevila fotoaparáty, nedostal se ani do chodby.

Příběh druhý

O půl roku později, když byl Schumacher přemístěn z jednotky intenzivní péče na rehabilitační kliniku do Lausanne, se sice celý přesun odehrával v dokonalém - téměř bondovském - utajení, že i šofér sanitky do poslední chvíle netušil, koho poveze.

Proč tak lidi zajímá Schumacher?

Podle nejrozšířenějšího světového vyhledavače Google byl Michael Schumacher v roce 2014 druhý nejčastěji hledaný sportovec světa. Proč? "Mýty obecně a ve sportu zvlášť jsou velmi silné. Tady máte mýtus super hrdiny, celebrity, dravce, z něhož se stal v jedné vteřině obyčejný smrtelník," říká Alice N. Tejkalová z Fakulty sociálních věd, jež se sportovní žurnalistice věnuje a letos stála u otevření oboru zaměřeného na sport. "Je to vlastně moderní pohádka, u níž chcete vědět, jestli dopadne dobře. V dlouhodobé pozornosti čtenářů nevidím žádný hyenismus. Je to mimořádně silný příběh a stejně jako u vážné nehody se čeká, jestli bude viník potrestán, tak tady se vyhlíží šťastný konec."

Přesto se jeden švýcarský záchranář dostal skrz svou počítačovou gramotnost k lékařským záznamům. A za 60 tisíc franků, tedy asi za 1,35 milionu korun, je nabídl nejznámějším bulvárním listům v Německu, Anglii i Francii.

Že to zase není tak bizarní? Krátce poté, co ho dopadla policie se oběsil v cele v Curychu. Mimochodem - na jeho nabídku žádný list nekývnul. Protože jednak by ze zveřejnění lékařských dokumentů byly pořádné soudní tahanice a jednak i pro bulvár - což je do jisté míry potěšující zjištění - to bylo překročení morální hranice a hazardování se svým jménem. Z krátkodobého hlediska by zisk přišel, z dlouhodobého nikoliv, protože třeba takový německý Bild by měl rázem na informace od Schumacherovy manažerky útrum.

Příběh třetí

Podivuhodným mediálním kouskům ale konec nebyl. V září byl jezdec propuštěn z nemocnice do domácího ošetřování, a tak se hned druhý den usadil u jeho švýcarské vily jeden ruský štáb a chystal se přes internet do světa vysílat nepřetržitý přímý přenos. Sice by diváci téměř celý den koukali na zavřenou bránu, ale i tak to mohl „klikací“ sukces, nebýt ráznosti švýcarské policie, která díky tamějším přísným zákonům odehnala kameramany pryč od domu.

Příběh čtvrtý

Říká se, že lež má krátké nohy. Má a taky klidně přijde pěkně draho. K Schumacherovi se totiž v médiích vyjadřoval kdekdo, třeba i jistý Jean-Louis Moncet, bývalý francouzský komentátor F1. Má sice pověst tlučhuby, jenže když se ho v říjnu na rozhlasové stanici Europe 1 zeptali, zda-li náhodou nemá nějaké nové informace o stavu jezdce, hned vypálil: „Mluvil jsem s Michaelovým synem Mickem, který mi řekl, že se otec pomalu, velmi pomalu probouzí. Za to, že má tak poškozený mozek, může držák na kameru GoPro, co měl na helmě. Bez ní by následky nebyly tak vážné.“

Mluvil sebejistě, navíc vzhledem k tomu, že se každé věty o Schumacherovi díky sociální sítím okamžitě virově rozšířily, tak už dva dny byl Monceta plný svět. I proto šel sám s pravdou ven a přiznal, že s nikým nemluvil. Jenže vysvětlujte to na newyorské burze, kde akcie „zdiskreditované“ firmy, která minikamery vyrábí, klesly za jediný den o 16 procent.

Autor:


Témata: Formule 1




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze