Ještě než se francouzský prezident Jacques Chirac vydal na finále mistrovství světa ve fotbale, sedl ke stolu a napsal telegram. "Bravo! Francie je na vás pyšná."
Nebyla to slova určená mužstvu fotbalistů, ale jedné jediné ženě, sedmadvacetileté tenistce, která pár minut předtím poklekla na nejslavnější trávu světa. Na trávu Wimbledonu.
Po stovkách úšklebků a urážek to byla pro Amelii Mauresmovou velká chvíle. Vždyť ještě nedávno o ní noviny psaly: "Vypadá směsně - jako by se živila stěhováním nábytku."
Kdo se netrefoval do jejího zevnějšku, vyřádil se na její psychice: "Je labilní. Nikdy nic velkého nevyhraje." A komu nestačilo ani to, vysmál se jí za sexuální orientaci: "Pokud má přítelkyni, tak je to poloviční chlap."
Postavu má na ženu Amelie opravdu nepřirozenou. Pevná ramena, ruce silné jako ostatní hráčky nohy, stehna a lýtka samá šlacha. Mladí chlapci, kteří se denně potí před zrcadly v posilovně a ládují do sebe energetické drinky, mohou puknout závistí.
Žádná jiná tenistka nemá takovou fyzičku. A v páce by Francouzka dozajista přetlačila i polovinu tenistů. Když se opře do úderu, letí míč takovou rychlostí, že se za ním soupeřka na druhé straně jen ohlédne. "Hraje jako chlap," tvrdí česká reprezentantka Lucie Šafářová.
Už si nechci vymýšlet, že mám přítele
V mužském světě se Amelie vždy cítila líp - kamarádek mezi ženami mnoho nemá a nikdy neměla. "Zatímco ostatní tenistky šly na kafe, ona hrála s klukama na plácku fotbal," vzpomíná na juniorské turnaje česká hráčka Sandra Kleinová.
S muži sice s oblibou sportovala, dnes je stejně ráda obehrává v kartách, ale fyzicky ji nikdy nepřitahovali. Oficiálně to Mauresmová oznámila v lednu 1999, když jí bylo teprve devatenáct let. Přišla na tiskovou konferenci a pronesla jedinou větu. "Jsem lesbička."
Dodala, že miluje o dvanáct let starší majitelku restaurace v St. Tropez a že už svou lásku nehodlá skrývat za vymyšleného přítele. "Sylvie si to nezaslouží. Znám nejméně tucet dalších tenistek, které svou orientaci tají. Já už se nechci přetvařovat a život teď bude jednodušší."
Jenže to nebyla tak úplně pravda. Organizace francouzských lesbiček sice vydala prohlášení, ve kterém označila "odvážnou Amelii za vzor pro ženy na celém světě", ale daleko víc se sneslo pomluv.
Jak může být vzorem pro mladé, když je lesba? Co lesba, mužatka! Rozruch byl o to větší, že se do Mauresmové takto neopírali jen anonymní fanoušci, ale i přední světové tenistky. "Ženu mi nepřipomíná, určitě bere steroidy," prohlásila Američanka Davenportová.
"Je to poloviční muž, vypadá jako vyhazovač z nočního podniku," dodala Švýcarka Hingisová. "To že řekla? Pak je to blb," reagovala Mauresmová.
Přiznáním si sice ulevila, ale v tvrdém světě tenisového byznysu se pravda nevyplácí. Stála ji miliony dolarů - pro sponzory není lesbička tak zajímavá jako krásky, po kterých touží miliony mužů. Martina Navrátilová k tomu uvedla: "I mě kdysi přiznání k homosexualitě o pár milionů připravilo."
Trochu jako vosková figurína
Zasypána pomluvami sesypala se Mauresmová i psychicky. Propustila trenéra a obklopila se týmem robustních dam. Když ji jedna z nich koučovala, sotva se trefila do míče a po kurtu se sunula ztěžka jako parní lokomotiva. "Spíš jde o další milenku než trenérku," psaly tenisové časopisy.
Francouzka měla vždy pověst velkého talentu. Byla juniorskou mistryní světa a už v devatenácti se dostala do finále Australian Open, což je jeden z největších turnajů světa. Čekaly se od ní velké věci, jenže... nepřišly.
Z Mauresmové se pomalu stával talent, který nikdy nic velkého nevyhraje. Dlouhá léta byla opravdu labilní. V prvním kole by porazila i supermana, ale jakmile proti stejné hráčce nastoupila ve finále důležitého turnaje, dalo se s jistotou sázet proti ní. Přestože se na podzim 2004 stala světovou jedničkou, nikdo to moc nebral. "No co, ostatní jsou zraněné," mávali experti rukou.
Mauresmová nemá davy fanoušků. Příliš se neusmívá, moc toho nenamluví a ostatních hráček se trochu straní. Neudělá jedinou grimasu, a tak někdy vypadá jako vosková figurína. Ale nafoukaná není. "Nesrší sice vtípky, ale ještě jsem na ni neslyšela špatné slovo," říká česká hráčka Lucie Šafářová.
Letošní rok je však na grimasy u Amelie Mauresmové bohatý. Pochyby ustaly a ona vyhrává jeden velký turnaj za druhým. "Šlo to pomalu, ale dočkala jsem se," ulevila si. Když po vítězství ve Wimbledonu zamávala do lóže své lásce, brunetě Geraldině, nikdo už se jí neposmíval.
