Sestry Kristýnu a Martinu Salčákovy toho kromě šestiletého věkového rozdílu moc nedělí. Obě hrají házenou, obě jsou v ní křídla, obě spolu působily ve Zlíně a obě bydlí v Uherském Hradišti s rodiči, dokonce v jednom pokoji. V sobotu se však v interlize poprvé postavily proti sobě.
Starší Kristýna v dresu Veselí nad Moravou, mladší Martina ve zlínském. Přesto nečekejte žádnou velkou rivalitu. "Když jsme se potkaly na hřišti, tak jsme si spíš dělaly srandu. Říkaly jsme si: Počkej, jestli dáš přese mě gól, to doma uvidíš," směje se Kristýna Salčáková. "Ani jsem se nemohla sestře podívat do obličeje, strašně mě to rozesmávalo," přidává mladší Martina.
Na hecování ovšem stejně došlo. Sestry se vsadily, že kdo prohraje, bude měsíc doma zastávat domácí práce. "Vyprovokovala to ségra, která se na ten zápas těšila asi ještě víc než já. Celý týden mě štengrovala. Já jsem na sázku jen kývla, i když byla asi docela nevyrovnaná," směje se Kristýna. Naráží na to, že její Veselí bylo nejen jako domácí tým jasným favoritem. "Ale nejvíc se stejně bál táta, aby to neskončilo remízou. To by pak musel všechno dělat on," culí se pětadvacetiletá házenkářka.
Zápas nakonec skončil podle očekávání výhrou Veselí 33:26 a o domácích pracích bylo jasně rozhodnuto. "Ale řekla jsem Martině, že jí pomůžu, protože hrála dobře. Normálně se o tohle doma dělíme všichni, tak teď budou mít mamka s taťkou volno. Čeká nás vysávání, vytírání, zalévání kytek, úklid v kuchyni a podobně," líčí Kristýna Salčáková. Jen jednu činnost ráda přenechá mladší sestře. "Utírání prachu, toho se ráda zbavím. Všechno ostatní mi nevadí," dodává.
Martina Salčáková sázky ani přes prohru nelituje. "Věděla jsem, že to je vzhledem k papírovým předpokladům ode mě hodně odvážné. Ale chtěla jsem sestře ukázat, že se Veselí nebojíme. Klidně se vsadím i příště, do té doby se zase o něco zlepšíme a navíc budeme hrát doma. Mají se čeho obávat," burcuje devatenáctiletá házenkářka.
Na hřišti se ale sestry nakonec zase tak moc nepotkávaly. "Bylo tam jen pár momentů, kdy jsme se přímo střetly a bránily se. Na hřišti jsme proti sobě byly tak deset minut," přibližuje Kristýna. Martina zase přiznává, že starší sestru podvědomě šetřila. "Zažila jsem její zranění a vím, že i teď měla nějaké zdravotní problémy, tak jsem možná byla opatrnější," říká.
Na idylickém vztahu sester nic nezměnilo ani to, když Kristýna před půl rokem odešla ze Zlína. "Nikdy mezi námi nebyla nějaká rivalita, nezáviděly jsme si. Jsem o šest let starší, tak jsem se jí spíš vždycky snažila pomáhat," říká Kristýna Salčáková. "Sestru jsem vždycky brala a pořád beru jako vzor a idol, nejen házenkářský, ale také životní. Má skvělou povahu a vždycky mi dobře poradila," uzavírá Martina Salčáková.
