Fuksa se o vítězství rval až do posledních metrů, pětistovka byla mimořádně napínavá.
Nakonec triumfoval o necelých šest desetin sekundy před italským závodníkem Carlem Tacchinim. Bělorus Maxim Petrov, který vedl v polovině distance, dorazil vzápětí.
„Ve finiši jsem hodně tuhl,“ přiznal Martin Fuksa, jemuž se povedlo obhájit dva roky starý titul z milánského jezera Idroscalo.
Sledoval jste, jak si vedou vaši soupeři? Odstartovali lépe než vy.
Vnímal jsem, že jsou soupeři přede mnou. Říkal jsem si: To je tedy husté, to mě pěkně štvete. Samozřejmě jsem si šetřil nějaké síly na tu poslední dvoustovku, tam jsem se snažil zrychlit, dát tam nějaký finiš. Lehce jsem se koukl, viděl jsem, že mi chvíli nikdo nestačí, pak jsem začal tuhnout, ale tribuna byla prostě skvělá, táhla mě do cíle.
Kdy jste uvěřil, že budete zlatý?
Asi ve finiši. Vedle mě to po startu napálil Bělorus (Petrov), věděl jsem, že (s Italem Tacchinim) docela jedou, tak já jsem jel taky a měl jsem tam tu rezervu na finiš. Řekl jsem si, že to zkusím napálit. Napálil jsem to, hned potom jsem vedl. Už jsem tušil, že to dopadne. V cíli jsem byl fakt hotový, byl to docela těžký závod, ale s vítězným koncem, takže perfektní.
Věděl jste na startu, že o pár minut před vámi zvítězil Dostál?
Samozřejmě tušil jsem to, že vyhraje, a chtěl jsem ho napodobit. Podle toho, jaký dělala tribuna humbuk, jsem si myslel, že Pepa asi vyhrál. Bylo mi to jasné, i když jsem to samozřejmě nevěděl na sto procent. Soustředil jsem se na startu hlavně sám na sebe, poslouchal jsem pokyny startéra, vůbec jsem se nechtěl soustředit na to, co se stalo přede mnou.
Jaké to je vyhrát titul mistra světa před domácím publikem?
Je to naprosto nejspeciálnější pocit, jeden z nejlepších sportovních zážitků, jaké jsem kdy zažil. Ze strany fanoušků to bylo prostě naprosto skvělé, klobouk dolů před nimi. Jsem strašně rád, že přišli, že nás podporovali, strašně si toho vážím. Těším se na další tvrdou dřinu, na další závody, je to prostě bombové.
Máte silnou podporu od příznivců i na sociálních sítích. Bral jste to, že vyhráváte i pro ně?
Vím, že to neberu tak, že jsem vyhrál sám pro sebe. V první řadě je to pro moji rodinu, jsme jeden velký tým, je to úspěch nás všech, ne jenom můj. Samozřejmě beru to i pro fanoušky, kteří mi fandili a podporovali mě. Nejen v těch velkých chvílích, ale také třeba v tréninku, takové podpory si strašně vážím.
