„Nedošli jsme ke kompromisu, ale shodli jsme se, že tu jsme kvůli závodění, ne kvůli politice,“ sdělil poté ruským médiím Šipulin. „Uzavřeli jsme příměří.“
Pomyslně tak ukončili osobní konflikt, datující se od čtvrteční smíšené štafety.
Ruští trenéři vzápětí pozvali Francouze na šálek čaje. „Na čaj vás obvykle zvou Angličané. Předpokládám, že mě pozvou spíš na panáka vodky,“ prohlásil pak Fourcade pro agenturu TASS.
Všechna tato společenská gesta však v žádném případě neznamenají, že by ukončil své křižácké tažení proti dopingu.
V Hochfilzenu bude nadále závodit, vítězit i argumentovat.
V neděli se vrátil tam, kde byl většinu sezony - tedy na nejvyšší stupeň. Stíhací závod režíroval od první střelby. „Perfektní den,“ líčil. „Na střelnici jsem si připadal tak silný, že jsem měl pocit, že se nemůže nic pokazit. Jen na poslední položce jsem na chvíli ztratil koncentraci.“
Jeden terč, který při ní nezbělal, už nedokázal jeho spanilou zlatou jízdu ohrozit. „Jen jsem nemohl začít slavit hned na střelnici,“ vzpomněl si na svoji show z Nového Města.
„Profesorský výkon,“ ocenil Ondřej Moravec.
Jedenáctým vítězstvím v sezoně navýšil počet svých pohárových výher na 58. Ole Einar Björndalen, kterého stíhá, jich má 94. Nor ho ve 43 letech opět jednou doprovázel i na stupně vítězů.
„Jestli mám někdy překonat Oleho rekordy, musí konečně přestat závodit,“ smál se 28letý Francouz.
VÍTĚZNÉ ÚSMĚVY. Ti nejlepší ze stíhacího závodu na MS v Hochfilzenu - zleva druhý Johannes Böe, vítěz Martin Fourcade a třetí Ole Einar Björndalen.
Uvolněná atmosféra tiskové konference medailistů stíhačky ostře kontrastovala s tou čtvrteční po smíšené štafetě, kde seděl vítězný německý tým jako nárazník mezi stříbrnými Francouzi a bronzovými Rusy.
„Pokazil jsem vám přestřelkou se Šipulinem vaše oslavy zlata,“ omlouval se po ní Fourcade Němcům.
„To není tvoje chyba, ale chyba Rusů,“ naznačila Vanessa Hinzová, že přestřelka byla vyústěním nedořešených ruských dopingových kauz.
Mnozí členové biatlonového společenství nyní vyjadřují Fourcadovi veřejně podporu. „On je prakticky jedinou osobností z řad závodníků, kterým i nejvyšší funkcionáři IBU prostě musí naslouchat,“ říká český kouč Ondřej Rybář. „Martin má opravdu koule,“ tvrdí bývalý vicemistr světa Christoph Sumann.
A tak zatímco diskutéři na ruských sociálních sítích nazývají Fourcada „magorem a bláznem“, vedoucí žena Světového poháru Laura Dahlmeierová, mnohem ostýchavější než Francouz, vyzdvihuje: „Je super, že se Martin tak moc angažuje za čistý biatlon, já bych pro to nebyla správný typ. Rusko by konečně mělo přiznat chybu.“
Některá až extrémně temperamentní Fourcadova gesta sice nejsou zcela po chuti například Eriku Lesserovi či Ondřeji Moravcovi, zároveň však i oni shodně tvrdí: Jeho boj proti dopingu je veledůležitý.
„Ta do nebe volající benevolence IBU mě fascinuje,“ říká Moravec. „I proto patří Martinovi velký dík. Protože bez něj by se asi nepohlo vůbec nic.“
Zda rodák z Perpignanu skutečně pohne těmi, kteří bagatelizují ruský doping, a pohne i s tvůrci antidopingových pravidel, ukáže teprve čas.
"It's one of those days when you can just thank your parents who bought you your 1st pair of skies when you were 9 years old." :E. Tumashov https://t.co/zcBU1HXjwX
Mezitím míní zase vyhrávat.
Zatím má v Hochfilzenu zlato, stříbro i bronz. „Teď se zaměřím na mužskou štafetu,“ říká. S tou ještě nikdy mistrovství světa, ani olympiádu ovládnout nedokázal.
Martin Fourcade, který již vyhrál takřka vše, miluje právě takové výzvy.
