„Klub mě chtěl a o Brně jsem slyšela samé pěkné věci. A jsem tu šťastná,“ dodává 26letá Litevka.
Jedna věc však basketbalovou cestovatelku, která už hrála na Slovensku, ve Francii nebo Turecku, v moravské metropoli zarazila. „Sochy!“ vyprskne smíchy. „Třeba ten kůň anebo hodiny v centru,“ zmiňuje netypickou sochu markraběte Jošta a prazvláštní „Brněnský orloj“.
Rodačka z města Klaipeda, které leží na břehu Baltského moře, po několika měsících v Brně poznává rozdíly mezi českou a litevskou mentalitou. „U nás jsou lidé chladnější, tady je to jiné,“ popisuje basketbalistka. „Když hledáte někoho, s kým si vyrazit, Brno je na to perfektní místo. Vždycky najdete přátele - a nejen spoluhráčky z týmu.“
Litevská reprezentantka ve volných chvílích objevuje město, když má den volna, vyrazí do přírody. „Ráda cestuju a je to tady úžasné,“ líčí Solopovová. Zamlouvá se jí také další fakt. „Je tu levněji než v Litvě,“ usměje se. „Souvisí to s tím, že u nás zavedli euro,“ vysvětluje.
Do Česka však cizinka s vizáží potetované drsňačky přišla především hrát basketbal. A její celek sídlící v nové hale ve Vodově ulici po pozvolném rozjezdu do sezony začíná sbírat výhru za výhrou. „Získáváme zkušenosti a... jak to nazvat... propojení,“ zadrhne se Litevka při plynulé angličtině.
„Mimo hřiště nemáme mezi sebou žádné problémy a i tohle je důvod, proč se nám daří,“ povídá druhá nejlepší střelkyně týmu a jedna z nejvytěžovanějších hráček Králova Pole.
Brňanky v sobotu hostily třetí Slavii Praha. A po výhře 86:65 si vylepšily pozici před blížícím se play-off. S celkem z hlavního města teď mají lepší vzájemný zápas. „Vidím náš potenciál a věřím, že můžeme dosáhnout na medaile,“ tvrdí Solopovová.
Svoje zkušenosti z nejvyšší soutěže a znalost českého prostředí mohla zúročit na červnovém mistrovství Evropy v Praze a Hradci Králové. Jenže Litva - tradiční basketbalová bašta - mezi turnajovou šestnáctkou chybí. „To se stalo poprvé v naší historii, že se ženský tým nekvalifikoval. Prostě fiasko,“ kroutí hlavou Solopovová. „Byla to pro nás velká lekce a věřím, že nás pro příště udělá silnějším týmem.“
Tereza Kuthanová (vpravo) z Hradce Králové uniká Marině Solopovoé z KP Brno.
Na reprezentaci ale teď nemyslí. Vždyť s KP Brno ji koncem února čeká účast na finálovém turnaji Nilfisk Českého poháru a také Final Four Středoevropské ligy CEWL.
A především vyvrcholení ženské ligy, ve které chce litevská opora ulovit medaili. „Nemluvím o zlatu, to by bylo až příliš odvážné,“ neopomene dominanci pražského USK. „Ale k dalším medailím máme docela blízko,“ doufá. „Jen musíme zůstat zdravé a hrát týmově.“
