Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Malíře Václava Rožánka často inspirovala krajina

22 2000
České Budějovice -
Galerie v České ulici tento měsíc představuje píseckého malíře Václava Rožánka (1913 - 1994). Až do 5. května tu bude k vidění zhruba osmdesát obrazů umělce, na jehož tvorbu mělo v počátcích zásadní vliv kulturní zázemí, které nabízelo město Písek. Právě tady se totiž setkal s malířem Josefem Velenovským a Vincencem Benešem, jehož prostřednictvím se seznámil i s Emilem Fillou. Soubor osmdesáti děl - maleb, ale i drobných kreseb - reprezentuje veškeré tematické okruhy jeho tvorby. "Velkou roli v ní hrála krajina. Zpočátku dával při malbě větší důraz na její kresebné složky, později ale dospěl k abstraktní stylizaci. Krajiny z druhého období jsou už založené na barevném a strukturálním znaku. Paralelně s těmito malbami pak vznikala zátiší. Jeho nejznámějším tématem se staly lidské hlavy osobité portréty, v nichž minimalizoval jedinečné znaky tváře," charakterizuje galerista Jaromír Procházka Rožánkův umělecký vývoj. Dílo Václava Rožánka se utvářelo nejprve pod vlivem existenciální figurace padesátých let, kdy na českou výtvarnou scénu vystoupily skupiny Trasa a UB. V šedesátých letech, kdy se v Československu postupně formovaly abstraktivistické proudy a proti nim vystupovaly nové figurativní tendence, se nechal inspirovat strukturální malbou. "V této době vznikl cyklus obrazů Kořeny, který je bezesporu jedním z jeho výtvarně nejúčinnějších projevů. Je zcela osobitý, protože v sobě syntetizoval podněty strukturální malby s tradiční českou poetizující estetikou," uvedl galerista a podotkl, že právě v tomto období autor připravoval výstavu v Paříži, která se však nikdy neuskutečnila. Zároveň upozornil na některé shodné prvky s tvorbou grafika Vladimíra Boudníka, který patří mezi hlavní představitele strukturální abstrakce. Shodné momenty se totiž ozývají nejen v jejich tvorbě, ale i osudu: oba byli zaměstnaní jako dělníci v továrně. "Rožánek zásadně pracoval na dopoledních směnách, aby se mohl zbytek dne věnovat malířství. Na rozdíl od Boudníka však vedle sebe neměl takovou osobnost, jako byl Bohumil Hrabal. Možná i proto jeho dílo nevešlo v tak obecnou známost," podotkl Procházka a zdůraznil, že tento písecký malíř obohatil veškeré podněty tehdejší neoficiální kultury o zcela osobitou poetiku. "Vzniklo tak ojedinělé dílo, které odráží složitost doby, ve které žil, ale dokumentuje i osamělost jeho individuálního talentu," dodal.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze