Malé zpěváky doprovázely na cestě za úspěchy led i slunce

Jeden výjimečný zážitek za druhým potkal děti z pěveckého sboru Canzonetta při cestě do kanadského města Powel River, kam se vydaly minulý týden na mezinárodní festival pěveckých sborů. Když si na své cestě zazpívaly poprvé, byly ještě několik tisíc metrů nad zemí a hluboko pod sebou měly vrcholky grónských hor a bílé ledovcové pláně. Publikum tvořili cestující a posádka letadla, s kterými se jen o málo později rozloučily na letišti v kanadském Calgary. Když na své výpravě zazpívaly naposledy, potkalo je štěstí, o jakém před cestou ani nesnily: porotě se jejich výkon mezi dvěma desítkami sborů z celého světa líbil natolik, že budějovickým dětem přidělila třetí místo. Mezinárodní festival, který má ve svém názvu jméno indiánského hromového ptáka - Kathaumixw, vznikl v Powel River před deseti lety a koná se pravidelně jednou za dva roky. Letošního jubilejního pátého ročníku se účastnily celkem dva tisíce zpěváků, dětí i dospělých. V kanadském městě asi pět set kilometrů od Vancouveru strávily děti z jižních Čech pouhý týden, ale jak ony, tak sbormistři si přivezli zážitky na celý život. "Město je skoro odříznuté od civilizace, do Vancouveru se člověk dostane jedině letadlem nebo lodí. Možná i proto jsou místní lidé až neskutečně pohostinní," popisuje sbormistryně Anna Knotková. Se stejným nadšením se vrátili i její svěřenci. "Letěla jsem prvně letadlem a na pohled na Grónsko asi nezapomenu. Nebála jsem se, protože byla v letadle docela legrace. Kromě toho, že jsme tam zpívali, jsme se mohli jít podívat i do pilotní kabiny," svěřila se dvanáctiletá Eliška Vlašicová. Zatímco Canzonetta musela na své cestě za úspěchem symbolicky překročit grónský ledovec, pětačtyřicet dětí z českobudějovické Jitřenky se ve stejnou dobu vydalo opačným směrem. Na jejich cestě na mezinárodní festival dětských sborů do řecké Prevezy je ale naopak provázelo žhavé slunce a neopustilo je až do samého konce. Na konci jejich cesty je ale čekal úspěch z největších. Sbor, který si na jaře přivezl třetí místo z prestižního festivalu ve švýcarském Montreux, oslnil i tentokrát. Získal třetí místo, přičemž první a druhou cenu porota neudělila. Budějovická Jitřenka se tedy z Řecka vrátila jako faktický vítěz. Patnáct sborů z celého světa si porotci vybrali pro řecké finále podobným způsobem, jakým postupuje porota Concertino Praga - podle anonymních zvukových nahrávek. "Festival je takovým mistrovstvím světa a jeho porotci jsou až neskutečně přísní. Je to vidět i na tom, že neudělili první dvě ceny," uvedl sbormistr Jitřenky Otakar Dubský. Přestože v posledních pěti letech Jitřenka posbírala po světě několik cen, tak úspěšný rok ji zatím nepotkal. "Na tak obtížné festivaly jsme se letos přihlásili poprvé. Jak ten řecký, tak švýcarský totiž patří k trojici nejprestižnějších světových akcí s mimořádně přísnými porotami. Nic horšího na světě se už sehnat nedá," dodává s úsměvem sbormistr. Zatímco Canzonetta v Kanadě zpívala v divadelním sále před publikem, v kterém byli čeští krajané, Jitřenka svůj repertoár několikr át předvedla pod širým nebem a před řeckými věřícími. Prevezský festival je totiž zasvěcen výhradně duchovní hudbě. Přímo v kostele si ale děti z Jitřenky nezazpívaly ani jednou, protože ortodoxní řeckokatoličtí popové podobná vystoupení nedovolují. "Zpívali jsme většinou před kostelem a zpravidla až v noci, protože zrovna přišla tak velká horka, že bylo teplo i Řekům. Ale nejhůř na tom byli asi Norové," míní Dubský. Série mimořádných zážitků pro Jitřenku vyvrcholila pozváním na špičkovou přehlídku duchovní hudby - na festival Musica Sacra, který se koná v Praze a jehož organizátoři hledají potenciální účastníky po celém světě. Budějovická Jitřenka si pro pozvání dojela až do Řecka.