Co se týče výsledku, máte za sebou nejlepší závod kariéry. Byl opravdu tím životním?
Nemůžu říct jinak, než že zatím ano. Ale doufám, že nějaký ještě přijde. Takový výsledek dodá člověku hodně sebevědomí. Navíc po nepříliš povedeném sobotním závodě družstev přinese větší pohodu i do týmu.
Letos už jste jednou na středním můstku uspěl, v Lillehammeru jste byl na začátku sezony pátý. Věřil jste si víc?
Říkal jsem si, že když se to povedlo tehdy, proč by to nemohlo vyjít znovu? Tušil jsem, že ta šance by mohla být větší.
Zhodnoťte vaše skoky...
Oba byly slušné. V prvním kole jsem měl trochu horší podmínky a ani jsem neměl pocit, že se mi ten skok nějak extra povedl, ale nakonec délka i body byly hodně dobré. Druhý skok byl asi nejlepší, jaký jsem v Lahti předvedl.
Po druhém pokusu jste byl průběžně druhý a na věži čekali na pokus poslední dva závodníci. Věřil jste, že se udržíte na stupních?
Vůbec jsem nad tím nepřemýšlel. Já byl hodně rád za to, jak jsem závod dokončil a vlastně ani pořádně neregistroval, co se děje po mně. Měl jsem radost ze skoku samotného.
Týden po světovém šampionátu v letech jste závodili na středním můstku. Jak těžké je srovnat se s takovou změnou?
Pro mě ani moc ne, to je spíš problém skokanů-letců. Já jsem typ, kterému menší můstky sedí víc. Dokážu tam získávat.
PRVNÍ STUPNĚ. Lukáš Hlava (vpravo) skončil v závodě Světového poháru v Lahti za třetí příčce za Japoncem Daikim Item a Norem Andersem Bardalem.
Čím?
Moje technika je taková, že po odrazu létám výš než ostatní kluci, a to je na malých můstcích pro mě větší výhoda.
Není vám líto, že se na menších můstcích neskáče víc?
Popravdě ani ne. Spíš mě někdy mrzí, že to nezvládnu třeba při letech. I když pro letošní sezonu to příliš neplatí, vždyť třeba v letech v Oberstdorfu jsem byl devátý.
Hlava v TOP 10Sezona 2011/12 Lillehammer 5. místo |
V letošní sezoně jste udělal velký skok, pravidelně bodujete, atakujete první desítku, stál jste na stupních. Kde nastal zlom?
Myslím, že žádný zásadní nenastal. Je to spíš o uvědomování si při tréninku, proč to člověk dělá a jak to dělá. Trénink je sice daný, ale nejde jen o to udělat ho. Jde o koncentraci.
Za třetí místo jste si asi vyslechl hodně gratulací. Byla mezi nimi nějaká speciální?
To se těžko vybírá. Ale třeba Andres Bardal se mě po závodě ptal, jestli to jsou pro mě první stupně. Když jsem odpověděl, že ano, popřál mi, abych jich bylo víc, To se dobře poslouchá.
Kromě úspěchů máte v letošní sezoně na kontě i nepříjemný pád z Bischofschofenu se zlomeným nosem a prasklou lícní kostí. Vzpomenete si na něj ještě někdy?
Už ani ne, v hlavě je to zamčeno v minulosti. Akorát po sezoně musím zajít na kontrolu s očima a s ramenem. Ne že bych s ním měl nějaký velký problém, ale třeba při volejbale pořád ještě nemůžu naplno smečovat.
