Bývalé Československo zažilo v úterý v Londýně v krátkém rozmezí dvě vskutku historické chvíle. Karolína Plíšková se – byť ne vlastní zásluhou – stala světovou jedničkou, to Magdaléna Rybáriková si vše vybojovala sama. Poté, co přetlačila Američanku Vandewegheovou, zařídila své vlasti unikátní počin.
Slovenka v semifinále Wimbledonu? To tu ještě nebylo.
A pro 28letou rodačku z Piešťan, jíž před turnajem patřila na žebříčku WTA až 87. pozice, jde o ohromnou satisfakci. Takto nízko postavenou semifinalistku zažil turnaj naposledy v roce 2008.
„Mám za sebou řadu těžkostí. Nebyly to jednoduché roky se všemi těmi mými zraněními,“ pronesla. „Ale všechno se vyplatilo. Je to neskutečné, vážně tomu nemohu uvěřit. Nikdy by mě nenapadlo, že mohu dojít tak daleko – a vidíte, teď jsem tady. Nemám slov.“
Poprvé na sebe na londýnském zeleném pažitu výrazně upozornila tím, že ve 2. kole porazila právě Plíškovou. Kdo by tušil, že se o týden později jejich osudy tak zajímavě protnou...
„To, že zdolala Plíškovou, je bomba. Další soupeřky už možná neměla tak těžké, ale zvládla všechny, takže si semifinále určitě zaslouží,“ řekl pro sport.sk legendární Miloslav Mečíř. „Semifinále na grandslamu je velmi cenná věc. Na to člověk vzpomíná celý život. Ale taky se říká, že s jídlem roste chuť.“
Má pravdu, Rybáriková nehodlá svoji krasojízdu jen tak uzavřít. Věřit si může i ve čtvrtek na Španělku Muguruzaovou: „Chci si to hlavně užít, pod tlakem bude ona.“
Jak by ne. Slovenku dlouho srážely trable s jejím tělem: operace levé ruky a pravého kolena si vybraly tvrdou žebříčkovou daň; ještě v březnu se skrývala na 453. místě. Nyní je v „live pořadí“ už číslem 33.
O takové odměně sní každý sportovec, který se prodírá ubíjejícím kolotočem zranění, operací, rehabilitací a klopýtavých návratů.
„Měla jsem obavy, jak mi to tu půjde. Vždyť je to Wimbledon,“ naráží na magii All England Clubu.
Slovenská tenistka ji ovšem využila báječně. A vykouzlila sportovní pohádku: „Stejně se musím vyspat, abych tomu uvěřila.“
