Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rameno drží a nezlobí, libuje si běžkyně na lyžích Nováková

Běžkyně na lyžích Petra Nováková | foto: Martin Stolař, MAFRA

1 2015
Stříbro na volné desítce, zlato na dvanácti kilometrech klasiky. Víc než soupeřky trápila Petru Novákovou na domácím šampionátu na kolečkových lyžích namožená záda.

V sobotu ve Vesci na bruslařské desítce naháněla na kolečkových lyžích reprezentační kolegyni Evu Vrabcovou Nývltovou, v neděli pro změnu při desetikilometrovém výběhu klasikou na Ještěd marně stíhala Polku Jaskowiecovou. „Já doufám, že do zimy to ještě trochu poladíme, teď pracujeme v takovém módu relativně těžkých tréninků. Snad se pak bude závodit ještě o trošku líp,“ přála si Petra Nováková po víkendu stráveném na libereckých tratích.

Vždyť loni až do svého zranění ramene po senzačním postupu do finále sprintu ve Val Müstairu pravidelně bodovala ve Světovém poháru a z Tour de Ski odstupovala jako vedoucí závodnice průběžného bodování do třiadvaceti let. Ani nedělní titul a sobotní stříbro na domácím šapionátu „na kolečkách“ pro běžkyni na lyžích karlovarského Slovanu však není k zahození. Zvlášť když se už týden mořila s namoženými zády, která se při výběhu na Ještěd už začala řádně ozývat. „Úplnou radost z toho nemám. Bylo to takové zvláštní, spíš než na nohy to pro mě bylo těžké na záda. Myslím ale, že na to, jak se cítím, jsem to jela relativně slušně,“ říká.

V sobotním bruslení ve Vesci ztrácela na vítězku Vrabcovou na všech mezičasech a v cíli to bylo v součtu třicet sekund. Na nedělní klasice se před ní dostala Polka Jaskowiecová až těsně před odbočkou na Ještěd, na konci serpentýn. „Jelo se tam zase soupaží a tu já od minulého týdne moc nejela kvůli těm zádům,“ vysvětluje Nováková.

Utrhnout se Polce podařilo jen o kousek a obě závodnice si pak od sebe držely srovnatelný odstup. „Možná jsem jí pak kousek sjela, ale už to nebyla taková vzdálenost, abych ji mohla dojet,“ uvědomuje si rodačka z Nových Hamrů. V kopci a zvlášť na jeho konci je znát každý metr dvojnásob, to však pro Novákovou problém nebyl. „Mně by to možná vyhovovalo ještě víc do kopce, kdyby tam nebyla žádná rovina a sjezdy,“ zasměje se.

Proč ne. Český titul v klasice na kolečkových lyžích jí i přes tuhle eskapádu beztak patří. Ten další - volnou technikou - si pro sebe pravidelně rezervuje její reprezentační kolegyně Vrabcová už od roku 2011. „V jednom půlkole mi trochu došlo, ale pak jsem to zase rozjela,“ vzpomene si Nováková na letošní závod ve Vesci. Pocity měla podobné jako o den později při výběhu na Ještěd. „Taky jsem se trošku bála, aby mě nebolela záda,“ říká.

Jinak se ale cítí v průběhu přípravy podle svých slov v pohodě. „Až na to, že se teď cítím trochu v únavě, tak si myslím, že jsme na dobré cestě. Musím tomu věřit a bude to dobré. Hlavně že drží rameno a nezlobí,“ připomene loňské zranění, které jí tak razantně a bez milosti ukončilo skvěle nastartovanou sezonu. „Musím si teď samozřejmě dávat pozor při posilování nebo sprintech, kdy ten pohyb není úplně koordinovaný. Jinak mě to ale neomezuje, což jsem strašně ráda, a klepu, aby to vydrželo ještě pár zim,“ usměje se.

Za prvním sněhem se vydá na trénink v polovině října, do té doby ji čekají další a další těžké tréninky. Kratičkou pauzu si dá až před listopadovým odjezdem na sever Evropy za závěrečným soustředěním před startem Světového poháru. „Pauza to ale úplně nebude, spíš takový odpočinkovější režim,“ dodává. „A na severu se už kompletně vrhnneme na lyže.“ Do té doby ale stále zbývá dost času a myšlenky na lyžování v nejbližší době alespoň z části zaplaší také studijní povinnosti. „Chci ještě potrénovat a udělat nějakou sílu. V tomhle týdnu ale plánuju udělat taky něco ve škole, mám tam zapsané nějaké laborky,“ připomíná své studium forenzní analýzy na Fakultě potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT v Praze.

Mladší brácha? Dva starty, dvě zlata

Michal Novák během mistrovství republiky v běhu na lyžích.

Prozatím je tak trochu ve stínu své starší sestry Petry, která už pravidelně čeří vody běžeckého lyžování ve Světovém poháru. Že to ale nemusí trvat dlouho, to dokázal Michal Novák znovu o víkendu v Liberci, kde se na kolečkových lyžích stal dvojnásobným mistrem republiky mezi juniory a neztratil se ani mezi mnohem ostřílenějšími borci.

„V sobotu na patnáctce to nebyl úplně stoprocentní výkon, ale v neděli na Ještědu to už bylo super. Vytvořila se tam skupina, ve které se dalo odpočinout a pak ukázat, jakou mám sílu,“ pochvaluje si osmnáctiletý lyžař z líhně karlovarského Slovanu.

Jak se nedělní závod na Ještědu vyvíjel?
Začalo se hodně rychle, ze začátku jsem měl trochu problém se soupaží. Jakmile se to ale trochu zvedlo do kopce, tak jsem se postupně dotahoval. Pomohl mi Kuba Rádl od nás z oddílu, pomohl mi dotáhnout jednu skupinu, se kterou jsme jeli až sem. Pak se to už roztrhalo, kdo jak na to měl síly. Na odbočce na Ještěd se pak celý závod lámal.

V závěru přibývalo i lidí kolem trati, co jste tomu říkal?
Tady je to vždycky super. Turisté se promíchají s lidmi, fandí se, takže to bylo moc pěkné.

Takže neděli jste si užil víc?
Já bych to hodnotil tak na stejno. V neděli kvůli lidem tady nahoře na Ještědu, v sobotu ve Vesci to zase bylo víc podobné závodům, které jezdíme v zimě.

Zmínil jste, že váš sobotní výkon nebyl stoprocentní. I přes první místo a titul jste tedy nebyl úplně spokojený?
Byl jsem spokojený, ale ještě tam mám rezervu. Neříkám, že jsem nejel naplno, to jsem samozřejmě jel, ale ještě by tam chtělo trošku něco doladit. Možná v technice, jsou to kolečkové lyže, které neumím tolik jako v zimě.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze