Jizerská padesátka a Vasův běh. To jsou dva vrcholy v sérii Ski Classics, které před sebe vytyčil dálkový běžec na lyžích Petr Novák. Jen ještě neví, v jakém to bude týmu. „Řekli jsme si naše podmínky, trénujeme společně, ale zatím jsme si neřekli: ano, jdeme do toho znovu. Jinou variantu v hlavě nemám, necháváme to ale zatím otevřené,“ říká o pokračování spolupráce s Lukášem Bauerem a jeho Teamem Pioneer Investments.
Petr Novák
Proč ty průtahy?
Chápu, že pro Lukáše je zajímavější, mít v týmu člověka, který objede dvě třetiny závodů. Potřebuje závodníky, kteří mu na každém ze závodů vyjedou body do celkového hodnocení a od toho, abych se přiznal, trochu couvám. Jít do závodů pokaždé se stoprocentním nasazením, to je hrozně těžké a já mám v hlavě především Vasák, nechci se před ním příliš unavit. Třeba loni z Číny jsem se vrátil hodně zpráskaný (před Jizerskou 50 suverénně ovládl padesátku na China Vasaloppet ve stylu start - cíl, po návratu z Čchang-čchunu a vyčerpávající 27 hodinové cestě ale nedokázal už plně zregenerovat. Z Bauerových mužů sice dokončil závod jako jediný, ke čtyřiadvacátému místu se ale protrápil), byl to velký zásah do organismu.
A to vám teď ještě do seriálu přidali o pár závodů navíc.
Je to hodně nabouchané a pro menší týmy s nižším rozpočtem bez dostatečné zásoby kvalitních a vyrovnaných závodníků to bude hodně složité. Chápu, že chtějí vyšší sledovanost, další sponzory... asi se jim v tom i daří, ale odnáší to závodníci.
A co Marathon Cup? Celkového vítěze z roku 2015 by tady určitě rádi viděli.
Musím počkat na kalendář závodů pro příští rok, ale určitě pojedu jeden závod ve Francii. Kvůli Rossignolu, je to hned vedle jejich fabriky, takže domácí závod a když jsem přestoupil na jejich značku, tak jim chci vyjít vstříc. Závod se ale kryje s tím v rakouském Seefeldu, který byl loni novinkou místo König Ludwig Laufu. A uvažuju zas o Engadinu. Víc než tyhle dva závody ze série Marathon Cup ale zatím v plánu nemám, většinu pojedu ve Ski Classics.
Zmiňoval jste váš přestup na jinou značku. Také ten vedle zranění ramene v přípravě ale vaši předešlou sezonu dost ovlivnil.
Do příští sezony jdu ale daleko jistější. Vím, po kterém páru lyží sáhnout, kde neudělám chybu. Nemusí být úplně top, ale budu vědět, že se na ně mohu spolehnout a to je pro mě důležité. Loni jsem ty lyže neznal, tápal jsme mezi nimi a na začátku sezony jsem se trápil i fyzicky. Bylo to jedno s druhým. A člověk pak vždycky hledá chybu i trochu jinde než v sobě, aby si ospravedlnil ty neúspěchy. Teď, když na to kouknu zpětně -někde byly ty lyže opravdu průšvih, ale nebylo to nimi, spíš se nám úplně nepovedl servis. Je to složité, když člověk lyže dobře nezná, neví pak, po čem má přesně sáhnout, když se najednou změní podmínky. To se zjistí až při závodech, v porovnání s ostatními. Na tréninku tohle těžko někdo pozná, tady může lyže hodnotit jen subjektivně.
O důvod víc, proč neměnit už vyzkoušenou značku.
Já jsem ale rád, že jsem to udělal. Rossignol je už pár let na velkém vzestupu a mně osobně jejich lyže vyhovují. A co je taky důležité, je jejich přístup k závodníkům, kteří nevyhrávají závody světového poháru. U Rossignolu je to jiné, takové víc rodinné. A to já potřebuju. Mít ten svůj klid, vědět, že lidem od firmy na mně záleží a věnují se mi.
Lyžař vyhrál auto. Věnoval ho těm, kteří ho potřebují Petr Novák předává klíče od vozu Lence Malečkové se synem Martinem. Celkový triumf v seriálu dálkových běhů na lyžích FIS Marathon Cup vynesl Petru Novákovi nejen titul Sportovec Karlovarského kraje za rok 2015, ale také parádní cenu - zbrusu nové auto od společnosti Algon Plus – Auto. Prohánět se v něm olympionika ze Soči na trase mezi Božím Darem a Karlovými Vary však stěží uvidíte. Auto s nápisem Sportovec Karlovarského kraje už sice slouží, po Ostrově a okolí se v něm už ale vozí Lenka Malečková se synem Martinem. Jak k tomu došlo? „To je tak krásná cena. Bylo by mi líto, kdyby mi tady jen tak postávala.“ Odpočatý, po dovolené a už na tréninku v sedle kola Petr Novák přemítal, jak s výhrou naložit. „Vždyť všichni z rodiny už to své mají,“ počítal. Jak dál s cenou naložit, v tom jej však rodina inspirovala také. „Některé maminky to v životě nemají jednoduché.“ A rozhodl se. „Věnuju auto někomu, kdo si ho nemůže dovolit a v jeho situaci by mu ulehčilo.“ Jenže najít někoho vhodného, to nebylo až tak jednoduché, jak si sám původně představoval. „Rozdíl je nové auto chtít a skutečně ho potřebovat,“ vysvětloval sám sobě o pár dní později, proč se ještě pro někoho nerozhodl. V hlavě mu uzrála konkrétní představa, koho by rád obdaroval, s tou ale u charitativních spolků neuspěl. A tak se obrátil přímo na lidi - přes sociální sítě. „Tady to zafungovalo opravdu masově,“ vzpomíná s úsměvem. Za pouhých pět dní výzvu vidělo na sto tisíc lidí. A také se jich začalo hojně hlásit. Kritéria však měl Petr Novák pevně daná: maminka samoživitelka s hendikepovaným dítětem a navíc místní. Za chvilku měl jasno. Ještě dřív, než se Lenka Malečková dozvěděla, že má nějaké auto vůbec dostat. „Vyřizovala to za ní kamarádka, takže na mě při seznámení paní Lenka nejdřív koukala, že si z ní dělám legraci, proč by jí dal někdo jen tak auto. Pak jsme to spolu ale probrali a já jsem moc rád, že auto je teď v dobrých rukách.“ |
