Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hrát rychlý basketbal se nám zatím daří, těší pardubického Kotase

Lukáš Kotas (vlevo) z Pardubic se pokouší přelstít Michala Čarneckého z Ústí nad Labem. | foto: Michal Klíma, MAFRA

7 2015
V úvodu přípravy vyrazili pardubičtí basketbalisté na teambuildingové soustředění do Bedřichova v Jizerských horách, aby utužili partu, do které mezitím přibyly dvě posily z Prostějova: pivoti Kamil Švrdlík a Radek Nečas. A dobře udělali.

„Řekl bych, že se to podařilo, soutěživost stoupla. Najeli jsme nějaké kilometry na kole a koloběžce, dělali jsme spolu spoustu dalších věcí a myslím, že jsme se dobře poznali. Zapadly jak posily, tak i mladí kluci. Stmelili jsme se,“ věří 30letý kapitán Pardubic Lukáš Kotas, že mužstvo teambuilding zúročí.

Trenér Bohunický prozradil, že součástí programu bylo třeba i to, že jste si sami chystali snídaně a večeře. Dalo se to pak jíst?
Nebylo to nic složitého - připravovali jsme pomazánky, marmelády, salámy. Dušan Pandula vařil k večeři guláš, ten byl výborný a všichni si na něm pochutnali.

Máte za sebou už i zápasovou přípravu. Jak se vám zamlouvá herní projev obměněného týmu?
Snažíme se hrát hodně rychlý basket a zatím se to daří. Samozřejmě, že jakmile přijde soutěž a nepovede se nám pár protiútoků, bude to těžší u toho zůstat, ale chceme hrát svižně, agresivně se spoustou střel. Uvidíme, co nám soupeři dovolí. Myslím, že celá letní příprava se nám povedla, teď je třeba to přetavit do sezony.

Vám osobně hra na protiútoky vyhovuje?
No... Je pravda, že před třemi nebo čtyřmi roky mi to sedělo víc. S věkem rychlost neroste. Na druhou stranu, v dnešním basketu, když jsou obrany připravené na soupeře, je těžké dát koš. A rychlý protiútok je jedna z možností, jak lehce skórovat. A pokud to hraje celý tým, je to velká zbraň.

Je nynější mužstvo nejsilnější za poslední roky?
Asi ano. Starší kluci, co přišli, už jsou zkušení a vědí, jak mají hrát. A ani ti mladí nejsou schovaní v koutě a umějí se prosadit. I tréninková morálka je dobrá.

Kýžené finále NBL je tedy reálnějším cílem než loni, kdy jste do něj chtěli proniknout také?
To se uvidí, záleží i na tom, jak posílí ostatní týmy, jak budou sehrané. Jindřichův Hradec loni přivedl na začátku tři cizince a vypadalo to nic moc, pak ale najednou dovedli porazit kohokoliv. V současnosti je opravdu potřeba jít do play-off ze druhého nebo třetího místa, jinak to nejde (čtvrtému týmu pravděpodobně zavře cestu do finále mistrovský Nymburk). Pár proher může znamenat rozdíl.

Cítíte, že tým bude schopný obracet zápasy, když se zrovna nebude dařit?
Myslím, že jo, je tam spousta hráčů, kteří těžko skousávají prohry. Bojovnost, schopnost najít v sobě vůli a neprohrát podle mě jednoznačně máme a fanoušci to uvidí.

První mistrovský zápas sehrajete v pondělí s Opavou, na kterou z posledních dvou sezon nemáte nejlepší vzpomínky. Budete tím namotivovanější?
Je fakt, že Opava není náš oblíbený soupeř, hlavně ve finální fázi soutěže. Ale nemůžeme si vybírat. Víme, že letos bude silná, ovšem stejně bychom na ni jednou narazili. Je dobře, že s nimi hrajeme doma.

Mohl by mladý talent Beksy, rozehrávač Viktor Půlpán, už letos vylétnout mezi největší hvězdy ligy?
Uvidíme. Má na to, jednoznačně toho je schopen. Ale klíčové bude, jak moc ukáže dravou povahu, jak to bude chtít chytit „za pačesy“. Jsou hráči, kteří nemají takový talent, ale nebojí se ukázat víc. A pak takoví, kteří se i přes ten talent snaží dělat to, co jim řekne trenér, být na sto procent v tom týmu a jsou moc zabrždění. Viktor ten potenciál má. Je to však i o důvěře od trenéra a dalších hráčů.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze