Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bauer: Legkov mi říkal, že jsem jak medvěd, prý jsem tři měsíce spal

Lukáš Bauer během soustředění na Dachsteinu | foto: Svaz lyžařů ČR

23 2016
Dlouho české fanoušky běžeckého lyžování napínal. Až den před startem Světového poháru vyhlásil Lukáš Bauer, že 15kilometrů v Novém Městě pojede. „Startovat budu, navazuju na „skvělou“ přípravu, kdy jsem v úterý na hodinu vyrazil na lyže a byl jsem úplně zrušený,“ žertoval na páteční tiskové konferenci ve Vysočina aréně.

V pátek absolvoval asi hodinový trénink, kdy si čtyřikrát objel pětikilometrové okruhy a hned vzdal hold pořadatelům. „Takhle dobře připravené tratě jsem už dlouho neviděl. A není to kvůli tomu, že bych ještě letos nikdy nestartoval,“ smál se.

Psal se rok 2003, kdy na stejném místě vyhrál svůj vůbec první závod Světového poháru. Uplynulo 13 let a osmatřicetiletá legenda běžeckého lyžování se na startu objeví znovu. „A jsem hrozně rád, že tady jsem.“

Kdy přišel ten první moment, kdy jste si řekl, že do Nového Města pojedete?
Řekl jsem si to okamžitě, když jsem vyrazil na lyže, takže minulé úterý. Věděl jsem, že mám 10 dní do Nového Města. Spousta lidí má nějaký sen, třeba chvilkový, já jsem si řekl: A jo, já pojedu do Nového Města a všechny je tam vydrtím a bude to. To první už mám splněný, to druhé je asi myslím nereálné, ale neskládám zbraně. Jdu do toho a uvědomuju si, že ten stav není ideální a že to bude bolet. Ale na druhou stranu netvrdím, že nezajedu nic dobrého. Počkejme si, i pro mě to bude velké překvapení.

Fotogalerie

A kdy jste si byl stoprocentně jistý, že v sobotu budete na startu?
S konečným rozhodnutím jsem čekal na úterní a středeční trénink v tomhle týdnu, což jsou jediné dva rychlé tréninky, které jsem do dneška absolvoval. Když se ukázalo, že se žebra nezhoršují ani při rychlém tréninku, věděl jsem, že startovat budu. Předtím kdykoliv jsem šel do větších intenzit, hned mě žebra bolela.

Tak proč jste na oznámení o svém startu čekal až do pátku?
Nechtěli jsme křičet do médií, že pojedu. Udělali jsme to před Toblachem, kdy já pln radosti, že budu v Toblachu na startu říkám: Supr, hlásím, že mě žebra nebolí. Objevilo se to v novinách, druhý den jsem jel trénink a byl jsem znovu na začátku. Toho jsem se chtěl vyvarovat. Kdyby se náhodou v pátečním tréninku ještě něco stalo, ať nejsem ten, který zprávy dementuje. Věřím, že většina lidí pochopí, proč jsem to udělal.

Jak je možné, že lékaři odhalili zlomeninu vašich žeber až po takové době?
Jako laik jsem se tomu taky dost divil. Ale podobný průběh měla i má zlomenina paty zpřed pár let, kdy jsem taky absolvoval nespočet vyšetření hned po tom, co začaly bolesti, ale na nic se nepřišlo. Ortopedi se mi snažili vysvětlit, že ne vždy je to na rentgenu hned vidět. Pozdní odhalení samozřejmě oddálilo možnost léčení, ale holt se stalo. Jsem přesvědčený, že lidé, kteří se o mě starali, tak se snažili, co mohli. Ale se mnou je holt vždycky nějaká potíž.

Dal jste si před startem nějaký cíl, se kterým budete spokojený?
Nebylo by reálné, kdybych přemýšlel nad super výsledek. Logicky, tříměsíční výpadek, z toho jsem dva měsíce vůbec nelyžoval, to je hodně. Připravuju se, že nebudu do třicítky, ale uvidíme. Dělal jsem si legraci z mladších závodníků, jestli si vybavují plavecké závody, kdy je čára světového rekordu před plavci. Já budu taky taková čára, a koho předjedu, měl by se zamyslet (smích). Někomu jsem trochu nahnal strach, ale bylo to v žertu.

Na falešnou formu nespoléháte?
To určitě ne. Kdybych měl třeba třítýdenní problémy a mohl bych dobře natrénovat, ještě by to šlo. Ale dva, tři měsíce... To i to dobré léto, které jsem natrénoval, nechci říct vymaže, ale bude trvat, než se do toho dostanu. V Novém Městě si splním sen už tím, že budu startovat snad před skvělým publikem, které dorazí.

„Lukáš může návštěvnost zvednout o 20 až 30 procent.“

Jiří Hamza, předseda organizačního výboru

Říkáte, že je to pro vás sen, ale vy už máte za sebou tolik závodů Světového poháru a tolik úspěchů...
To ano, ale já Nové Město neberu jako řádový Světový pohár. Mám tady nejlepší vzpomínky. Poprvé jsem tady vyhrál (2003) závod Světového poháru a vstoupil do světa velkého lyžování. Když jsem se po Falunu (loňské mistrovství světa) rozhodl, že budu pokračovat, spousta lidí si klepalo na čelo. Proč ten Bauer neskončí na vrcholu? Ale já nejsem typ závodníka, který by musel končit na vrcholu. A když už se budeme bavit o nějakém symbolickém ukončení kolečka, tak proč ho neuzavřít tam, kde to všechno začalo?

Teď se očividně těšíte, jaké to bude na trati?
No, tam už ty pocity budou asi trochu jiné, až mi budou hlásit pozice, na kterých jedu. Vždycky jsem nespokojený se svým výsledkem, chci být lepší. I teď, když počítám, že to nebude úplně dobré, tak asi v cíli nebudu nadšený. Ale to, že tady můžu startovat, beru tak trochu jako zázrak.

Bude to ještě emotivnější kvůli těm problémům s žebry?
Asi ano, bude to můj první start v sezoně. Když jsem se těsně před Vánoci dozvěděl, že mám žebra zlomené, říkal jsem si, že mám po sezoně. Věděl jsem, že je to měsíc do Nového Města a já se pomalu nemohl ani posadit z lehu. Pak se to ale zlepšovalo, viděl jsem Martina Jakše a Petru Novákovou, jak závodí na Tour de Ski a mě to fakt nebavilo na tom gauči. Upnul jsem se k tomu, že tady prostě startovat budu.

VELKÝ NÁVRAT. Lukáš Bauer během pátečního tréninku v Novém Městě na Moravě. V sobotu se vrátí do Světového poháru na 15kilometrové trati.

VELKÝ NÁVRAT. Lukáš Bauer během pátečního tréninku v Novém Městě na Moravě. V sobotu se vrátí do Světového poháru na 15kilometrové trati.

Nervózní před startem budete?
Jednoznačně. Mám za sebou plno závodů, i podařených, ale budu se muset hodně krotit, abych nepřepálil stadion a hned u mostu mi nedošlo. Stejně čekám, že mi bude hodně docházet. Když jsem dostal ve středu informaci, že se pojede na pětikilometrových okruzích, tak jsem se v první chvíli až trochu zalekl, že se dostanu moc daleko od stadionu, jestli se dokážu vrátit? To je samozřejmě v žertu.

V lednu jste snad do sezony v životě nevstupoval, jaké to je?
Těžkej nezvyk. Trochu to parafrázoval Alexandr Legkov na tréninku, který když mě viděl, tak říkal: „Kde jsi byl? Ty jsi tři měsíce spal, ne? Jsi jak medvěd, ty jo.“ (smích) Takže ano, je to pro mě nezvyk, ale už to, že jsem dostal tréninkové číslo a na tréninku kolem mě lítali závodníci, bylo fajn

Ten medvěd, jak řekl Saša Legkov, se ve vás probouzí?
Doufám, že jo, ale bude to dlouhá cesta. Byl jsem s týmem domluvený, že v Novém Městě budu svěťákovou sezonu končit, ale už teď je jasné, že budu startovat v dalším kole v Lahti a na základě toho se uvidí, jestli mě vezmou na závěrečnou Tour do Kanady.

Bolí vás žebra víc při klasice než při bruslení?
Paradoxně jo. Ale zítra je bruslení, a pokud budu postavený do štafety, tak uvidím, co bylo horší.

Takže se štafetou počítáte...
Určitě, chtěl bych jet plný program. Ale jako jsem říkal Lukášovi Krejčímu (trenér mužské reprezentace), jestli mě zítra postaví do národní skupiny, nebo budu mezi vyvolenýma, kteří startují za reprezentaci, tak je to jedno. Je mi jedno, v jaké skupině budu, chci si to užít.

Který úsek byste si ve štafetě rád vyzkoušel?
Na tom mi asi taky úplně nezáleží, ale spíš bych se držel klasiky. Mám pocit, že v bruslení nemám sílu v rukou po těch třech měsících. Ale na co mě postaví, to pojedu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze