Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šafářová má to nejlepší před sebou, tvrdí trenér stonající tenistky

NADŠENÍ. Lucie Šafářová a její kouč Rob Steckley si skvělou pařížskou jízdu užívají. | foto: Twitter Roba Steckleyho

19 2016
Místo tradičních lednových pařáků v Austrálii si Rob Steckley po delší době vychutnává třeskuté mrazy v Torontu. Kanadský trenér tráví nezvyklou spoustu času s manželkou a dcerou, protože jeho tenisová svěřenka Lucie Šafářová v Česku stůně. Steckley ale doufá, že zase brzo začne pracovat s bezmála 29letou levačkou. A už spřádá plány na její návrat na turnaje WTA.

„Rád bych ji v únoru vzal na dvoutýdenní soustředění do Dubaje,“ psal v e-mailovém rozhovoru pro MF DNES.

Jak zvláštní období prožíváte?
Hodně zvláštní. V dobrém i ve zlém. Při svém povolání málokdy pobudu doma delší dobu v kuse. Ale teď fungujeme jako rodina, což je taky fajn.

Jenže zároveň se vám asi stýská po tenise, že?
Přesně. Od začátku září, kdy měla Lucy zraněný břišní sval, jsme toho moc nenatrénovali. Vyrazili jsme na Masters, když byla jakž takž v pořádku, protože to byl náš cíl. Ale jinak... Miluju svou rodinu, ale taky se moc těším, až bude Lucie fit a odstartujeme novou sezonu.

Jak často se bavíte?
Skoro denně. Dostávám informace, jak se cítí, co ji bolí, co už zvládla. Spolupracujeme s lékaři, konzultujeme zátěž, jakou má podstoupit. Zajímám se o každou drobnost.

Nechcete návrat uspěchat?
Tomu se právě chceme vyhnout. Sportovec ztratí čas a žene se zpátky, jakmile se mu uleví. Lucie naslouchala svým myšlenkám, ale ty myšlenky často předbíhaly skutečnost. V tu chvíli musím zasáhnout a rozhodnout o odhlášení z turnaje. Je potřeba dát doléčení dost času.

Neshodli jste se?
Když jí věci vysvětlím, nikdy se nebouří. I proto nám to tak klape. Byť mezi námi občas vznikne napětí, umíme si to vyříkat, což je bezva.

Viděli jste se vůbec od listopadového Turnaje mistryň?
Osobně ne. Jenom při videohovorech po internetu. Posíláme si taky fotky a videa. Zůstáváme v kontaktu. Ale můžu vás ujistit, že si ode mne ráda odpočala. Ani pro mě není snadné být koučem, psychologem, tátou, učitelem, poradcem a přítelem najednou.

Od konce léta Lucii trápil natržený břišní sval, boj s bakterií, zánět šlach v zápěstí... Jak moc vás v prosinci zasáhla zpráva o dalších potížích?
Byla to velká rána, protože jsme po jejím průlomu měli našlápnuto na další úspěchy. Chystali jsme se na pár velice důležitých zlepšováků pro rok 2016. Už tak jsme měli ztrátu v přípravě a zrušení předsezonního soustředění bylo zničující. Teď už ale konečně víme, že prodělala revmatickou horečku, čímž se nám ulevilo. Známe správný způsob léčby a teď už je to jenom otázka času.

Takže věříte, že záhada je nadobro vyřešena?
Ano. Z téhle nemoci se můžete dostávat šest měsíců až rok. Ale cílená léčba jí pomáhá. Doktoři tvrdí, že rekonvalescence může být výrazně kratší, pokud se Lucie pečlivě vykurýruje a nebude chvátat. Přesně to se snaží dělat.

Jaké dělá pokroky?
Každý den se cítí svěžeji. Může víc cvičit. Vytrácí se bolest. Ještě ji zlobí zápěstí, a tak zatím nechává rakety ležet. Naším cílem je úplné uzdravení do 1. února. Povede-li se to, plánujeme dvoutýdenní přípravu v Dubaji a zkušební účast na turnajích v Dubaji a Dauhá, které pojmeme spíš tréninkově, aby se mohla v plné parádě předvést v Indian Wells a Miami.

Co kdyby to šlo pomaleji?
Počkáme a pak uspořádáme asi měsíční kemp v Kalifornii nebo v Miami. Každopádně budeme neustále sledovat její stav, vyhneme se zbytečnému stresu. Jakmile se zbavíme příznaků revmatické horečky, máme vyhráno. Proškrtám Lucii program ve čtyřhře, abychom ji nepřetížili jako v minulé sezoně.

V Austrálii loni vypadla v 1. kole. Teď si mohla výrazně polepšit v žebříčku. Štve vás i tohle?
Myslím si, že to nejlepší je pořád před ní. Je samozřejmě nešťastné, co se v posledních měsících stalo. Ale zdravotní trable postihly většinu skvělých hráček. Nesmíme věci zbytečně hrotit, na což si ostatně dáváme pozor od té doby, co jsme se dali dohromady. Nespěcháme. Nepočítáme body každý měsíc, což tenisty akorát tak svazuje. Snažíme se denně zlepšovat a soustředíme se na naše velké cíle.

To zabírá, že?
Zrovna nedávno jsme si krásně popovídali. Ve dvouhře se prodrala do Top 5 a do finále Roland Garros. V deblu se dostala mezi čtyři nejlepší a vyhrála dva grandslamy. Už to je skvělý počin. Chceme jít pořád nahoru, když získala sebevědomí. Ale náš přístup se nemění. Nezáleží nám na tom, kdy se úspěch dostaví, jelikož nás baví ta cesta k němu. Z Lucie je mnohem vyzrálejší tenistka. Leccos ve své hře vybrousila. Je fyzicky i psychicky silnější. A taky hladovější než kdykoliv předtím. Ví, že může dál růst a že patří do špičky. Takže nezáleží na několika měsících zdržení nebo nevyrovnaných výsledků. Lidi jednou budou mluvit jen o tom, jak vyhrála grandslam nebo jiný velký turnaj.

Kdo podle vás ovládne Australian Open?
To si neodvážím tipnout. Musel bych vidět zápasy i tréninky na vlastní oči. Ale potěšilo mě, že Vika (Azarenková) zase válí jako dřív.

Chystáte se sledovat turnaj po večerech a nocích v televizi?
Určitě. Chci být v obraze pro případ, že by se Lucie v únoru vrátila na kurty. Potřebuju vědět, kdo se zlepšil a komu hapruje sebedůvěra. Trenér musí zůstat ve střehu.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze