"Jen kamarádka mi potom poslala esemesku," říkala 21letá česká reprezentantka, členka Jiskry Nový Bor.
Odkdy se věnujete orientačnímu běhu?
V Boru má tento sport tradici, navíc rodiče běhali, takže mě k tomu asi v devíti letech přivedli.
Co vás na tomto sportu nejvíc přitahuje?
Hlavně atmosféra závodů, je to takové přátelské. Mám díky tomu spoustu kamarádů po celé republice i po světě.
Co je nejdůležitější, co hlavně rozhoduje o konečném pořadí?
Asi psychika. Musíte se pořád koncentrovat na svůj výkon, sladit běh s mapou, vědět, kdy můžete zpomalit a kdy naopak musíte zrychlit. A také je samozřejmě důležitá fyzička, letos mi hodně pomohly tréninky s atlety v Liberci, kde studuju na Technické univerzitě na pedagogické fakultě.
V červnu jste vyhrála mistrovský titul na krátké trati, byl váš první?
Byl to můj první titul mezi dospělými, kam jsem od letošní sezony přešla. Absolutně jsem to nečekala...
... a díky tomu jste se dostala do české nominace na srpnový světový šampionát na Ukrajině, i když jste sezonu začínala v B-družstvu? Čekala jste to?
Pak se mi ještě povedly nominační závody. Ale abych řekla pravdu, s trenérem jsme pozvánku na mistrovství světa stejně ještě nečekali. Říkala jsem si, že tak za rok, za dva. Jsem nejmladší v týmu, bude to pro mě dosavadní vrchol kariéry.
Poběžíte tam krátkou a dlouhou trať. Na co si troufáte?
Vůbec nemám představu. Moc ráda bych postoupila z kvalifikace do finále. A umístění? To se těžko odhaduje, hlavně abych byla se svým výkonem spokojená.
Při závodě se v lese podle mapy dokážete orientovat. Jaké to je, když třeba přijedte do cizího města, bloudíte?
Když jsem někde bez mapy, tak jsem ztracená. Hravě dokážu zabloudit, to se mi stává docela často...
Výsledky ankety sportovec Libereckého kraje za červen ZDE
