Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čerstvý otec a pokořitel pětitisícovek Stria ví, co je víc než titul

Luboš Stria s číslem 33 i další hráči Děčína plachtí vzduchem na oslavu vítězství. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

11 2016
Nejvyšší bosenská hora Maglič s 2 386 metry, Kaznok Pass v Tádžikistánu s 4 040 metry, Pik Učitělj v Kyrgyzstánu s 4 770 metry a indický Kanji La Pass dokonce s 5 470 metry. Když vezmete nadmořskou výšku těchto vrcholů, většinou se nacházejících v nejopuštěnějších koutech této planety, snáz pochopíte, proč děčínský basketbalista Luboš Stria má v kolonce Největší individuální úspěch uvedeno zdolání právě těchto úctyhodných hor.

Je to originální a zároveň pravdivé. Co je jedno vítězství nebo jeden titul proti tomu shlížet na svět z vrcholu pětitisícové hory?

„Tohle stoprocentně platí. Ty výstupy beru jako obrovské životní zkušenosti, které mi daly daleko víc než basketbalová vítězství i ligové finále. Tohle všechno sportovní výsledky přebíjí, protože v horách mnohdy šlo o život a jde o opravdu silné zážitky, které v sobě budu mít už navždy,“ vyznává se 34letý forward, který se po zklamání ze sezony klidně sebere, a pěšky vyrazí na nekonečné stovky kilometrů dlouhou Svatojakubskou cestu.

Vztah k cestám, lesům a horám má tak nějak přirozeně - jako rodák z Podkrkonoší. Odmala po kopcích hodně nachodil s bratrem a vždycky tam hledal to, co v životě potřeboval nejvíc.

„Neříkám, že z basketu podobně silné zážitky nemám, ale vždycky když se kluci trápí při náročné letní přípravě, já si vzpomenu na určité části z výstupů na ty vysoké hory, v hlavě se tam přesunu a pak si říkám, jak jsem šťastnej, že jsem na pohodové letní přípravě,“ dodává před startem pardubického Hyundai Final 4 Českého poháru, pro změnu jednoho z vrcholů basketbalové kariéry.

Jeho Děčín na turnaji bude mocně útočit na vytouženou první trofej své historie. Basketbalový horolezec však ví, že ani případný titul by jeho zážitky z blízkosti nebe nemohl přebít. A právě v těchto dnech má ještě jeden velký trumf, který je nad celým sportem. Dokonce kvůli němu chyběl v utkání v Opavě na konci ledna.

Fotogalerie

„Chtěl jsem být u narození syna. I to je pro mě důležitější než výhry a prohry z basketu,“ zdůrazní veterán, který potomkovi dal hebrejské jméno Natanael, což znamená Boží dar. „Jsem hodně věřící člověk a tohle jméno pro nás se ženou je takové symbolické. Je to můj první syn a byl to neskutečný zážitek.“

I Luboš Stria si nicméně dobře uvědomuje, co má nyní on i jeho klub před sebou. Děčín prochází aktuálně nejhvězdnější dvouletkou svých dějin a po loňském finále v poháru i v lize a dlouhém kralování letošní ligové sezoně touží dát na své snažení i titulové razítko.

„Po té trofeji určitě prahneme. Byli jsme už v několika finále, ale ta třešnička tomu pořád chybí. Na vítězství máme morální i fyzické síly a uděláme pro něj všechno. Chceme to vyhrát pro sebe, pro fanoušky, pro klub. Jiný cíl nemáme, vše ostatní by byl neúspěch,“ podotýká Stria před pátečním semifinále s Opavou (od 17:00).

Jeden z nejzkušenějších Válečníků souhlasí, že týmu rozhodně pomůže loňská bolavá zkušenost z finále s Prostějovem, v němž Děčín zcela vypadl z role. „Víme, co jsme tam udělali špatně. Na to finále jsme byli absolutně přehecovaní a přemotivovaní, což byla naše největší chyba. Sevřelo nás to a nebyli jsme schopní ničeho. V případném boji o titul by nám to tedy určitě pomohlo. Nejdřív nás ale čeká těžký zápas s Opavou.“

Ta sice půjde do semifinále oslabena o stěžejního pivota Gniadka, ale i Děčín počítá před Final 4 ztráty. Čerstvě se dohodl na odchodu s méně vytěžovaným křídlem Bosákem a podkošovým hráčem Kašou, navíc naposledy v lize týmu chyběl i křídelník Pomikálek. A Slezané mají i jednu psychologickou výhodu - poslední dva zápasy nad Děčínem vyhráli, dokonce i v oslabené sestavě.

„Nemyslím si ale, že na nás Opava díky tomu umí. My s ní měli dva slabší zápasy a byly z toho těsné prohry. Doma jsme hráli tragicky, s 27 ztrátami, a teď v Opavě jsem chyběl, tak to nemohu zhodnotit. Věřím ale, že jsme komplexnější, že máme víc co nabídnout a uspějeme. Víme, že Opava v Pardubicích umí vyhrávat, ale to my taky. A samozřejmě Gniadek bude soupeři jako důrazný hráč chybět,“ analyzuje křídlo.

Jeho tým zažíval dlouho fantastickou sezonu, téměř bez zakolísání. Před Final 4 se ale válečnický stroj začal zadrhávat a během tří týdnů padl už třikrát za sebou venku, což Armex stálo i vedení v Kooperativa NBL.

„Jak všichni vidí z výsledků, máme určitý útlum, který se snažíme řešit. Nejsme uvolnění a nehrajeme jako na začátku sezony. Něco nám chybí, právě jsme o tom v týmu mluvili. Myslím, že díky tomu, že vidíme, co děláme špatně, se z toho rychle poučíme a v krátkodobém turnaji, jakým je Final 4, předvedeme úplně jinou a opět silnou tvář. Věřím, že do Pardubic pojedeme v plné síle a budeme to válcovat jako praví Válečníci.“

I když z pardubických hal se mu Dukla i Tipsport aréna zamlouvají víc, na stánek v Dašické má Stria dobrou vzpomínku z letošní sezony díky výhře nad Beksou. Navíc do města perníku se prý chystá velká armáda severních fanoušků. „Slyšel jsem, že se vypravují autobusy a doufám, že jich bude co nejvíc. Kdyby jich přijelo deset, nebylo by to vůbec špatné.“

Autor:


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze