Dvaatřicetiletý rodák z České Lípy proslul jako hráč, který nedostatkem sebevědomí netrpí. A trenér Pavel Budínský byl za to po kvalifikačním duelu o mistrovství Evropy moc rád. "Všechny uklidnil, vzal to do svých rukou," děkoval kouč zkušenému křídlu především za pět úspěšných trojek.
Pro Bartoně to je ale samozřejmost. "Jsem jedním z hráčů, kteří na sebe mají brát odpovědnost - zvlášť když se nedaří. Byla taková situace. Ale nechtěl bych to přeceňovat," poznamenal k druhé dvacetiminutovce zápasu.
Konal totiž jenom to, co se naučil v americké basketbalové škole. "Přišla pozice a já neváhal," shrnul jednu ze zásadních zámořských pouček.
A myšlenku rozvedl: "Někdy to tak bývá, že se člověk chytne jednou střelou. Najednou si víc věří, přijde další střela, další pozice. Hráč to nesmí přecházet. Jakmile se dostane do takové nepohody, že neví, kdy vystřelit, kdy přihrát, je to špatně."
Klíčový duel v bitvě o postup na Eurobasket 2013 ve Slovinsku se přitom od začátku neodvíjel dobře. Česká strana v Chomutově dlouho hledala ten správný rytmus.
"Myslím, že jsme zaspali začátek, hráli jsme takticky hodně špatně. Dvacet pět obdržených bodů za čtvrtinu? To bychom nevyhráli ani jeden zápas," naznačuje někdejší hráč Barcelony, co vnímal jako větší problém, zda nezdary v ofenzivě, anebo v defenzivě.
Na Češích se podle všeho podepsalo, že v pondělí zahráli skvěle se zvučným Tureckem a nyní dostali nálepku favorita. "To je vždycky složitější, nastoupit v této roli," přitakává Bartoň, "je třeba objevit v sobě tu pozitivní, dravou energii."
Brzká ztráta jedenácti bodů však zapůsobila. "Po první čtvrtině nám Bělorusové tuhle energii dali. Ani jsme si nemuseli o pauze nic povídat," vysvětluje Bartoň změnu ve hře svého týmu.
"Od druhé čtvrtiny jsme jeli to naše - obranu a rychlý protiútok. I když se nám nedařilo v útoku, vrátili jsme se do zápasu obranou, deset bodů obdržených hovoří za vše. Ve druhé půli jsme díky trojkám, jednoduchým košům a nájezdům už zápas dotáhli do konce," popisuje hrdina zápasu, jak viděl obrat.
Češi si tak sedmibodovým vítězstvím nad Východoevropany zajistili pozici, jakou si přáli mít. Čtyři výhry po pěti utkáních. "Myslím, že postup je už hodně blízko. Máme to perfektně rozehrané," neštítí se Bartoň optimismu. Ale dodává: "Čekají nás tři těžké zápasy. Dva kvalitativně, domácí s Portugalskem spíš mentálně."
Plán před dalšími boji vypadá na papíře jednoduše. "Myslel bych si, že do Itálie jedeme vyhrát, a když se nevyhraje, nic se neděje, protože si to musíme pohlídat doma s Portugalskem. Jet potom do Turecka s nožem na krku, to by bylo z naší strany hodně hloupé," upozorňuje druhý nejstarší muž v týmu.
Už výkon spojený s vítězstvím proti Bělorusku byl ale pro Luboše Bartoně hodně důležitý. Dokázal totiž, že umí zahrát i před svou rodinou.
"Rád bych tento zápas dedikoval své mamince. Ona vždycky jezdí na zápasy a už říká, že mi veze smůlu. A já jí říkám, že ne, že nejsem pověrčivý. Jsem rád, že jsem jí to předvedl," pousmál se své osobní výhře.
