Už včera – coby člen novinářské posádky – vyrazil s týmem Aleše a Karla Lopraisových z Frenštátu pod Radhoštěm směr Lisabon, kde rallye letos 5. ledna odstartuje.
Přitom ještě v říjnu si myslel, že ho po Novém roce čeká „klasický“ měsíc – divadlo a natáčení. Jenže pak ho pozval Aleš Loprais na oběd a řekl mu: „Máme v doprovodném autě volné místo. Nechceš jet s námi?“
Neuběhla ani vteřina a Suchařípa vykřikl: „Že váháš!“ Hotovo a ujednáno.
„Tam nebylo o čem přemýšlet. Já jsem adrenalinovej magor,“ tvrdí dnes. „Jediný problém, který jsem řešil, aby mě v lednu uvolnili z divadla a natáčení. Naštěstí mi vyšli vstříc,“ vzpomíná.
Když se však o jeho pouti Afrikou dozvěděli kamarádi, hned mu závistivě říkali : „Ty svině.“ „A nejhorší to bylo s Lukášem Svobodou. Ten s Alešem (Lopraisem) chodil do základky a taky mě s ním seznámil. Říkal mi – Ty ho znáš dva roky a jedeš. Já celej život, a nic,“ směje se Suchařípa.
Od měsíčního dobrodružství ho však nic neodradilo. Ani zprávy, které na Štědrý den dorazily z Mauritánie, podle nichž zdejší teroristé zabili čtyři francouzské turisty. „Nebudu si hrát na hrdinu. Mám velký strach a respekt. Ale pevně věřím, že nás tam nikdo nezastřelí. A když, tak nenadělám nic,“ říká. „Podle mě je teď mnohem nebezpečněji třeba v Belgii než někde v Africe.“
Klid mu prý dodává i to, že auto, ve kterém pojede, bude řídit Karel Loprais – šestinásobný vítěz Dakaru. Navíc posádka je nahlášena jako novinářský vůz, a tak pojede po souběžné trase, na tu závodní zavítá jen občas. „Kdybych měl jet s někým mladým, tak váhám. Ale s Karlem se cítím v bezpečí.“
Ovšem nemyslete, Suchařípa se nebude jen vézt. Má za úkol natočit o Lopraisových dokument, který se pak použije jako prezentace pro jejich partnery. Ale jinak nic víc. „Za volant se necpu. Před tím mám na Dakaru respekt a že bych něco opravoval? To asi taky ne.“
Přitom ani na jednu z těch věcí není Suchařípa nemehlo. Kdysi závodil v Dobřanech s off–roadem, tři měsíce pracoval v německém Frankfurtu na benzince jako servisák. „Ale to jsem měnil gumy, filtry. Umýval auta. To je celá moje kariéra automechanika,“ usmívá se.
Možná vás napadne, co bude celé tři týdny s primářem gynekologie Kroupou. Tak vězte, že i on jede na Dakar. „Beru si texty čtyř obrazů, ale myslím, že na ně kouknu, až poletíme zpátky z Dakaru domů. To je tak ideální čas, abych si něco zapamatoval.“
Bude to i čas, kdy Suchařípa řekne: „Mám své největší dobrodružství v životě za sebou.“