Jen při první otázce má tisková konference klasický průběh. Chris Froome vypráví, nač myslel, když projížděl triumfálně cílem na Mont Ventoux. "Na co? Na všechny ty šampiony, kteří tu vítězili přede mnou. Protože Ventoux je pro nás vrchaře tím, čím je pro sprintery Champs-Elysées."
Hned druhá otázka však mění směr hovoru o 180 stupňů. Z nedělní ofenzivy na svazích Ventoux je na židli hotelového salonku v Orange tlačen do defenzivy.
"Co si myslíte o tom, že vaše suverenita vyvolala další pochybnosti o tom, zda nedopujete?" Výraz ve Froomově tváři zůstává stejný, ale z jeho slov mizí předchozí vřelost. "Já mohu být jen otevřený a říkat vám o všem, co dělám, o mém tvrdém tréninku a odhodlání," pronáší. "Byla to dlouhá cesta a já jsem extrémně hrdý, kam až jsem došel."
Co ještě čeká jezdce na TourVaison-la-Romaine - Gap Embrun - Chorges Gap - Alpe d´Huez Bourg-d´Oisans - Le Grand Bornard Annecy - Annecy-Semnoz Versailles - Paříž |
Jenže přesvědčte nevěřící, když svým časem na Mont Ventoux překonal i "rekord", který tu vytvořil roku 2002 Lance Armstrong... "Srovnávat mě s Lancem? Tím poctěn nejsem," potichu reaguje. "Lance kdysi podváděl, já nepodvádím. Konec příběhu."
Konec? Kdepak. Vedle něj se už chvíli ošívá Dave Brailsford, manažer stáje Sky. Teď si sám bere slovo. A posléze hovoří ve vymezené půlhodině více než Froome.
"Podívejte se, je odpočinkový den, deset hodin ráno a já už se zase snažím obhajovat někoho, o kom vím, že neudělal nic špatně. Pořád se ptáte na stejné otázky. Vyhrajeme etapu, jdeme do autobusu a každý den o nás pochybujete. Chrisův triumf na Ventoux byl přitom tak emocionální. Dopřejte mu jeho pět minut slávy."
Brailsford se snaží hovořit klidně, přesto je frustrace v jeho hlase více než patrná. "Jak vás mám přesvědčit, že jsme čistí? Nemám magickou kouli, která by mi poradila. Než abyste se mě pořád ptali na totéž, radši si sedněte, poraďte se a oznamte mi, co vás bez jakýchkoliv pochybností přesvědčí."
Též Froome by takovou iniciativu médií patrně uvítal. Lídr Tour si opět bere slovo. "Jsme už měsíc z domova, každý den spíme jinde, únava narůstá," říká. "A přitom i v tak velký den mého života musím na Ventoux řešit, jestli jsem podvodník nebo lhář. To je zlé."
Zvedá se a odchází. Brailsford v kroužku v hotelové recepci diskutuje s reportéry dál. Ví, že ani údaji z biologických pasů jezdců je neuklidní, Armstrong i jiní uměli pasy obalamutit. A zveřejnit veškerá tréninková data týmu kvůli konkurenci nemůže.
"Tak co když dáme všechny údaje z našich počítačů k dispozici agentuře WADA?" nabízí. "Mohou je porovnat s biologickými pasy, s vlastními testy, s vahou jezdců, s čímkoliv. Vím, co se stalo s Armstrongem a co se děje v atletice. Ale ubírat se stále po starých cestách myšlení, to nikdy nepovede k nalezení řešení."
Tečka? Ne, ještě ne.
O tři hodiny později a 25 kilometrů dál předstupuje v týmovém hotelu stáje Saxo-Tinkoff v Avignonu před novináře Alberto Contador. První otázka pro něj zní: Věříte čistotě výkonů Frooma?
Varovně vztyčí prst: "Pokud směřujete vaší otázkou k dopingu, dopřeji vám dvě otázky na toto téma a pak hned odejdu na pokoj, protože mám před sebou těžký týden. Není sporu o formě Frooma. Je to velký profesionál a jezdí na vysoké úrovni celý rok. Já mu věřím. Navíc kontroly jsou vážně tvrdé."
Tečka? Zatím...
