Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sanders, nejlépe oblékaný kouč Evropy: Když dobře vypadáš, dobře hraješ

Pardubický trenér Levell Sanders během utkání se Svitavami | foto: Radek Kalhous, MAFRA

17 2016
Po premiérové sezoně v roli hlavního kouče, již s pardubickými basketbalisty završil ziskem ligového bronzu, čeká Levella Sanderse perné léto. Ve čtvrtek odletěl domů do Spojených států, kde bude mimo jiné pomáhat se dvěma basketbalovými kempy.

„Chystám se do Rhode Islandu, protože kouč tamějšího univerzitního týmu Danny Hurley je můj bývalý spoluhráč ze školy v Seton Hallu. Pak vyrazím na Harvard za Tommym Amakerem, který nás v Seton Hallu vedl. Byl to první člověk, jemuž jsem volal, když jsem se stal hlavním trenérem. Moc ho uznávám,“ líčil Sanders.

Jeho alma mater Seton Hall poblíž New Jersey přijde na řadu vzápětí a na ni naváže návštěva dalších dvou bývalých koučů. „Mám tedy před sebou takový basketbalový výlet,“ glosoval to 40letý trenérský zelenáč.

Lze to považovat za dovolenou?
Jo, protože budu mít možnost setkat se se známými a přáteli a basketbal pro mě není práce. Miluju ho, i když už sám nehraju. Pak se vracím do Evropy a od 5. do 16. července budeme s manželkou a dcerou ve Španělsku. Mám kamaráda ze Starého Jičína, který si tam pořídil privát a nechá nás v něm čtrnáct dní vegetovat. Budeme relaxovat na pláži, je to nějakých patnáct minut cesty autem od Málagy na Costa del Sol. Dřív jsme každoročně létali na Floridu, ale tentokrát jsme se vzhledem k té nabídce od kamaráda rozhodli jinak. 17. července jedu do Luhačovic, kde máme kemp národního týmu. A týden nato začne příprava. Takže nabité léto, ale budu mít možnost ho strávit tím, co mě baví, po boku své rodiny.

„V tréninku jsem přestal pískat fauly, což kluky donutilo hrát nadoraz.“

Co se vám momentálně honí hlavou, pokud jde o pardubické mužstvo?
Zaobírám se hlavně tím, jak ho posunout dál. Hovořím se spoustou trenérů, lidí od basketu, které znám. Docela dost z nich sledovalo naše zápasy doma ve Státech přes tvcom.cz. Radí mi, jak naši hru zlepšit. Základ je vypěstovat si lepší herní návyky, všechno se odvíjí od tréninku. Určitě máme potenciál být mnohem lepší v obraně. Stále máme problémy v herní komunikaci a bez toho defenziva nemůže fungovat. Hráči spolu musejí mluvit a myslet jako tým. Můj úkol je dostat z hráčů maximální možný potenciál. Není to jen věc bránění, ale to nám pomůže i v útoku. Donutíme soupeře chybovat a získáme balony. Defenziva musí být to první, co máme na paměti.

Chyběla vám po ukončení kariéry v půlce sezony palubovka z pozice hráče?
Nechyběla, to začalo až v play-off, tam jsem cítil, že bych si zahrál. Ale jinak mi to nějak neschází, hrál jsem dostatečně dlouho. Už bylo načase s tím seknout. Nemám nějakou tužbu hrát. Budu si trénovat jen sám pro sebe, abych se udržel v kondici. Ale pokud jde o hraní v nějaké lize, to skončilo.

Byli jste s kolegou Tomášem Bartoškem, když vás dalo vedení Pardubic dohromady, od první minuty na stejné vlně?
To úplně nevím, ale měli jsme velmi dobré vztahy, mohli jsme se o basketu bez problémů bavit. Tomáš někdy vidí něco, co já ne, jindy je to naopak. Ale základ je ten vzájemný vztah, pak se všechno ostatní poddá.

Levell Sanders z Pardubic bojuje o míč proti Kolínu i vleže.
Česko-polské Utkání hvězd: fanoušci do základní sestavy tuzemské ligy vybrali i populárního Levella Sanderse,
Levell Sanders z Pardubic střílí na děčínský koš.

3x Levell Sanders coby basketbalista

Dá se tedy říct, že se dobře doplňujete?
Ano, protože každý tu hru vnímáme trochu jinak, což může být prospěšné. Každý řekne svůj náhled a pak společně zkusíme něco provést. Ale zase tolik času dělat spolu jsme neměli, protože Tomáš koučoval kadety do 17 let, měl tréninky. Často to bylo tak, že jsem nadnesl nějakou ideu a on řekl: Dobře, tak to tak uděláme. V příští sezoně by se to mělo změnit, protože nebude mít povinnosti u mládeže. Budeme mít větší šanci ty věci probírat. Před pár dny mi přinesl cédéčko s ofenzivními systémy a tak, abych se na to podíval. Naše spolupráce bude užší.

Letos to tedy bylo hlavně o koučinku v utkáních?
Přesně tak. Na začátku Tomáš skautoval soupeře, dělal rozbory videa. Ale jak sezona postupovala, už jsme na něj zase tolik nekoukali, takže to potom odpadlo. Bylo to opravdu hodně o těch zápasech. Teď budeme mít víc času připravovat to společně.

Co byla nejvýraznější změna, kterou jste zavedl v tréninkovém procesu, když jste nastoupil do pozice hlavního kouče?
Hlavně jsem chtěl, aby na tréninku byla soutěživost. Abychom hráli tvrdě. Začal jsem tím, že jsem nepískal žádné fauly. To donutilo kluky hrát nadoraz. Když vás fauluju a nic se nestane, rozhodí vás to. Příště faulujete vy mě. Někdy to vypadalo na rvačku, ale to je o. k. Ta soutěživost je klíčová, hlavně v momentech, když se věci nevyvíjejí podle vašich představ. Klukům jsem pořád zdůrazňoval: V zápase vás desetkrát faulují a rozhodčí nic nepískne. Ale pořád musíte hrát, vracet se. Museli jsme vytvořit stejné situace i při tréninku, pak na to hráči budou nachystaní. Máme kluky, jako je Dušan Pandula, Radek Nečas, Lukáš Kotas nebo Kamil Švrdlík, kteří rádi během hry diskutují s rozhodčími o nejrůznějších věcech. Ale když to dělají, zapomínají pak na obranu. Takže opakuju: když to nasimulujeme v tréninku, přijde faul a nikdo nezastaví hru, získáte ten návyk myslet v první řadě na obranu. A ten potom zúročíte v zápase. Důležitou součástí hry jsou také doskoky a my jsme po nich měli hromadu ztrát. Tam je to stejné, musíte o balon bojovat.

Nicméně nastavit myšlení hráčů tak, aby za žádných okolností nepřestávali hrát, je hodně obtížný úkol.
Jistě, je to složité. Ale je to moje práce. Není to věc, kterou by se naučili přes noc. Musíte to do nich hustit při každém tréninku. Nelze si myslet, že když to slyšeli stokrát, už se jim to vrylo pod kůži. Musíte to říct po stoprvní, stodesáté, stodvacáté... Každý den. Pak si to začnou uvědomovat. Je to týmový sport, a pokud nepoběžím zpátky do obrany a nechám soupeře útočit 5 na 4, nepomáhám týmu a nejsem dobrý spoluhráč. Být dobrý spoluhráč, neznamená jít po zápase s týmem na pivo do hospody, ale upalovat okamžitě zpátky do obrany. Je to o tom říct: Hej, proč jsi nepomohl? Komunikace - musíme spolu mluvit! Tohle jsou věci, které dovedou mužstvo k úspěchu.

Levell Sanders

Americký trenér pardubických basketbalistů, narozen 14. prosince 1975. Během aktivní hráčské kariéry působil na pozici rozehrávače.

Je absolventem Seton Hall University. Od roku 1998 nastupoval v České republice za Kunín, Ústí nad Labem, Děčín, Pardubice, Nový Jičín a poté znovu za Děčín a za Pardubice. Na východě Čech před půl rokem kariéru pro zranění ramene ukončil.

S Kunínem získal v roce 1999 mistrovský titul a patří mezi legendy nejvyšší soutěže.

Loni působil jako asistent u české chlapecké reprezentace do 16 let.

Je autorem knihy A Guide to Playing Professional Basketball Overseas, určené pro americké basketbalisty mířící do Evropy.

Mluví velmi slušně česky, je ženatý a má dvouletou dceru.

Máte rámcovou představu o tom, jak bude vypadat příprava? Plánujete do ní začlenit nějaké nové prvky?
Chtěl bych v zásadě navázat na to, jak ji vedl Dušan Bohunický v posledních třech letech, co jsem tu byl. Chci se víc zaměřit na basket jako takový. Jsem přesvědčený, že kondici můžeme nabírat i na palubovce, k tomu nepotřebujeme běhat v horách. Na hřišti můžeme dělat hromadu věcí, které nás na zápasy fyzicky výborně připraví. Mění se to, ale po řadu sezon, co jsem hrál v Čechách, to opravdu hodně bylo o běhání v kopcích, třeba na týdenním soustředěních, a pak jste se vrátili a začínali s basketbalem. Tělo se tomu muselo přizpůsobovat. Když budeme trénovat basket hned od začátku, nebude nutné se na něj adaptovat. Výkonnost poroste. K tomu, abyste mohli hrát účinnou obranu, potřebujete posílit nohy i hlavu a to zabere čas. Liga letos začíná o něco dříve, takže ho až tolik nemáme. Přípravu proto musíme zahájit taky dřív a budeme na ni mít šest nebo sedm týdnů. V té době si budeme muset osvojit některé základní návyky. Obranu budeme pilovat každý den. Když jsem byl na vysoké, dřeli jsme ji každý den, ať se dělo, co se dělo. Nemusí to trvat nějak dlouho. Když stihneme víc věcí na patřičné úrovni v kratší době... Na přípravu se těším, protože budeme mít možnost nastavit nějaké zásady a pravidla a začít budovat.

Takže jak pravil Gene Hackman coby trenér ve filmu Hráči z Indiany: „Základní herní prvky a obrana.“
Ano, ano, základy. Spousta lidí si myslí, že basket je bůhvíjaká věda. Ale vaše hra je nejefektivnější, když hrajete jednoduše. O to se tady budu snažit.

„Být dobrý spoluhráč, neznamená jít s týmem na pivo, ale upalovat do obrany.“

Zmínil jste, že zápasy Pardubic, které jste koučoval, sledovali i za oceánem. Jaké byly reakce?
Známí doma se občas dívali, už když jsem hrál, ale když jsem se stal trenérem, začal to sledovat snad každý. Měli spoustu připomínek, jako: Hele, vy vůbec nebráníte! Vy nejste schopni dát koš! Ale já jsem to bral, protože ty lidi respektuju a vím, že basketbalu rozumí. Jejich komentáře jsem bral vážně. Hlavně se to týkalo té obrany, říkali mi, že se v tom rozhodně můžeme zlepšit. A já si myslím to samé, máme na to potenciál. Když si vezmete naše utkání proti Nymburku, zvlášť třetí duel, kde jsme je byli schopni presovat a donutit ke ztrátám, moc týmů to v lize nedokáže. Stále máme rezervy, v obraně můžeme být agresivnější. Ne jen na hráče s balonem, ale i v clonách a podobně. Chtěl bych napadat, měnit obrany podle potřeby... Prostoru pro zdokonalení máme dost.

Levell Sanders na lavičce pardubických basketbalistů udílí hráčům pokyny.

Levell Sanders na lavičce pardubických basketbalistů udílí hráčům pokyny.

Potěšilo vás, když trenér Opavy Petr Czudek po čtvrtfinálové sérii prohlásil, že jste nejlépe oblékaný basketbalový kouč v lize a možná i v celé Evropě?
Popravdě ani nevím, že tohle řekl. Řada lidí ale komentovala můj oděv, bylo to příjemné. Než jsem začal trénovat, tak jsem o tom vůbec nepřemýšlel. Ale pak jsem si řekl, že budu nosit košili a kravatu. V příští sezoně chci přidat i sako; letos se to seběhlo moc rychle, takže jsem neměl možnost si nějaké pořádné vybrat.

V Kooperativa NBL je nosívá snad jen trenér Nymburka Ronen Ginzburg...
Nejsem si jistý, nikdy jsem tomu nevěnoval pozornost. Ale pamatuju si, že na začátku mého děčínského angažmá v obleku chodil i trenér Budínský. Už to nedělá. Pokud jde o mě - zaprvé se to líbí mojí ženě, protože mě tak v soukromí nevídá. Ale taky se v tom cítím komfortně. Jako hráč jsem razil heslo: Když dobře vypadáš, tak i dobře hraješ. Snad to takhle bude fungovat také v pozici trenéra.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze