"Závod bude imaginárním mostem mezi Evropskou unií a zeměmi střední a východní Evropy," řekl při příležitosti rozšiřování EU organizátor Pavel Doležel, jenž stojí za posunem závodu do vyšších pater světové cyklistiky.
Myšlenka odstartovat v Belgii vznikla v roce 2002 během MS silničních cyklistů v Zolderu a nápomocen jí byl i legendární Eddy Merckx. Symboliku EU bude mít i bílý trikot pro nejlepšího jezdce do 23 let. "Je to poselství, že mladí jsou motorem Evropy," vysvětlil nový eurokomisař Pavel Telička.
Budoucí "Tour de France střední Evropy," řečeno Teličovými slovy, patří do druhé kategorie kalendáře UCI a prvně zahajuje v západní Evropě. Z Bruselu se soutěžící přesunou letecky do Hannoveru a přes Vratislav zamíří do ČR.
Etapovým městem budou premiérově Teplice, posedmnácté Karlovy Vary a poosmnácté Praha.
Loňským cílem byl německý Erfurt. Z výhry se tam radoval již popáté Steffen Wesemann, za nímž dojeli na medailových místech Češi Ondřej Sosenka a Tomáš Konečný.
Obsadit dvě místa na stupních vítězů se předtím povedlo českým cyklistům jen v letech 1990 a 1993, ale v daleko menší konkurenci. Týmům loni dominoval CCC Polsat.
Po Wesemannovi, pětinásobném šampionovi, jsou nejúspěšnějšími závodníky Polák Ryszard Szurkowski a Němec Uwe Ampler se čtyřmi triumfy.
Jméno Ampler se v záznamech objevuje dokonce pětkrát; v roce 1963 totiž získal žlutý trikot i Uweho otec Klaus. Etapovým králem ZM je s 38 výhrami německý sprinter Olaf Ludwig.
ČR a Československo se může chlubit sedmi celkovými vítězi. V roce 1949 si s rekordním náskokem 11:55 minuty dojel pro výhru Jan Veselý, rok 1964 přinesl radost Janu Smolíkovi a o osm let později i Vlastimilu Moravcovi - o pouhé dvě vteřiny před druhým Rusem Něljubinem.
V novodobé éře vyhráli Ján Svorada (1990), Jaroslav Bílek (1993), Pavel Padrnos (1995) a Sosenka (2002).
Historie slavného závodu se začala psát 1. května 1948, kdy úvodní etapu v Lodži vyhrál Veselý. Nápad uspořádat mezinárodní klání pochází od novinářů Rudého práva a polského Glosu Ludu jako výraz obnovy válkou zničené Evropy.
První ročník se jel dvěma směry: na trati Varšava-Praha zvítězil Augustin Prosenik, do polské metropole dojel první další Jugoslávec Alexander Zorič.
Od roku 1950 nese Závod míru svůj název – Mezinárodní cyklistická unie jej oficiálně uznala 27. listopadu 1953. O rok dříve se k pořadatelům zařadila tehdejší NDR, vznikl tradiční trojúhelník Praha-Berlín-Varšava a do sportu začala promlouvat politika.
I socialistická "výkladní skříň" ale párkrát zklamala. Třeba v roce 1969 se čs. tým nedostavil do Polska na start, aby protestoval proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.
Po listopadu 1989 a politických změnách v komunistické Evropě se ZM dostal do úzkých, před 46. ročníkem dokonce pořadatelská krize vyvrcholila odstoupením Polska i Německa.
Závod balancoval na hraně existenční propasti, záchrany slavného podniku se ujala Česká republika. ZM dostal novou tvář, přibyly profesionální stáje a díky nezměrné péči mnoha nadšenců může tato sportovní událost dostát svému jménu i ve sjednocené Evropě.
|
