Pražské tiskovky se zúčastnili všichni čtyři medailisté - zlatí diskařka Lenka Matoušková a tenista Jaroslav Šmédek a bronzoví bowlerka Kateřina Janošcová a sportovní střelec Marek Bartošek.
Příběh neslyšící atletky Lenky Matouškové připomíná památnou story zdravé oštěpařky Barbory Špotákové z olympijských her v Pekingu 2008, která získala zlato rovněž posledním pokusem. „To mi ještě nikdo neřekl, krásně se to poslouchá,“ tvrdila Matoušková.
Také ona po zisku zlata křepčila s českou vlajkou po dráze. A sní o tom, že jednou bude závodit se zdravými sportovci. Česká diskařka Eliška Staňková má osobní maximum 60,48 metru, deaflympijský rekord, kterým Matoušková ovládla diskařské klání, má hodnotu 47,65 metru.
Velkou šanci prorazit mezi sportovci bez hendikepu by měl mít v červnu patnáctiletý tenista Jaroslav Šmédek. Narodil se sice s oboustrannou stoprocentní hluchotou, ale slyší díky implantátu.
Deaflympijským turnajem prošel hoch z Otrokovic bez ztráty setu. „Před finále jsem ani nebyl nervózní,“ chlubil se. Ale jako mediální hvězda se necítí. „Jen ať se drží nohama na zemi,“ gestikuloval z hlediště jeho tatínek.
Jenže jde to vůbec?
V České republice patří ve své věkové kategorii k velkým talentům. Už si ho vzal pod křídla TK Agrofert Prostějov. „Mám velkou šanci se prosadit, nevím, co by mi mělo bránit. Sluch mě nijak neomezuje,“ tvrdí Šmédek. „Budu tvrdě makat, abych stoupal žebříčkem nahoru,“ dodává.
„Kamarádi na mě spíš dávají pozor, mluví na mě v klidu a když je aut, tak mi ukážou, pochopí, že tolik neslyším. Tady v Česku jsou výborní,“ chválí si nadějný tenista život v jinak dost konkurenčním prostředí.
V úterý ukázal také smysl pro humor při odpovědi na dotaz, komu na deaflympiádě v Samsunu fandil. „Přál jsem Lence Matouškové, ať má stříbro. Zlato jsem chtěl mít jenom já.“
Zdravě sebevědomý Šmédek má každopádně všechno v hlavě srovnané. Jeho vzorem je Rafael Nadal, španělskou legendu by chtěl jednou aspoň trochu napodobit. „Chtěl bych si splnit sen - dostat se na Roland Garros. Musím tvrdě dřít, protože bez práce nejsou koláče.“
