Tou je bezmála čtyřlitrový šestiválec Hyundai Genesis, kterým se v lize basketbalistů po čtyři týdny vozí každý nejužitečnější hráč měsíce. Pivot Pecka se jím stal jako vůbec první člen ústecké Slunety za více než rok existence tohoto ocenění.
A nutno říct, že naprosto zaslouženě. Má za sebou životní týdny své kariéry, když pořadí užitečnosti vedl v říjnu s ohromným náskokem s průměrnou cifrou 28,6. Navíc byl ligovým skórerem číslo jedna s 19,9 bodu na utkání a těsně druhé místo mu patřilo na doskoku (11,1), přičemž jako jeden z pouhých dvou hráčů soutěže dosahoval dvojciferných hodnot ve dvou různých statistikách.
Jeho užitečnost tvoří téměř třetinu hodnoty celého týmu, Pecka navíc ani jednou nešel pod 12 bodů a 8 doskoků a doma proti Svitavám explodoval životním výkonem s 42 body a 20 doskoky, který mu vynesl čtvrtý nejvyšší rating v NBL od roku 1998!
Bilanci šestek měl v říjnu 28/25, což dává 89 procent, úspěšnost dvojek 64,3 procenta, k tomu přidával 1,4 zisku a 3,6 získaného faulu. Tým nového kouče Antonína Pištěckého vedl k bilanci 5-4, navíc v Prostějově a Pardubicích „Pandy“ nebyly od vítězství daleko.
„Jsem určitě překvapený, že v užitečnosti je za mnou takový odstup. Nevím, jak je to při těch hvězdách, co tu hrají, možné. Některé měly čísla podobná, ale třeba je potkal jeden horší zápas a šlo to dolů. Taky ještě není odehráno tolik zápasů, proto to nechci přeceňovat. Neskrývám ale, že jsem rád. A jsem šťastný, že mám kolem sebe takové lidi, kteří mi tenhle úspěch umožnili,“ podotýká Pecka, který neměl žádný hluchý zápas a i v Nymburce stihl zapsat 12 bodů a 9 doskoků.
Jeden by čekal, že ligové obrany si budou lídra ligy zápas od zápasu hlídat v čím dál zostřenějším režimu. Už proto, že svůj bodový průměr oproti minulé sezoně zvedl o šest bodů a užitečnost pak o „celé patro“.
„Neřekl bych, že by teď obrany byly tvrdší. Zvlášť týmy ze spodní části tabulky je mají propustnější. Celky z čela už jsou připravenější, ale nikdy se nestane, že bych nemohl některá zaváhání obran využít. Třeba když je na mě někdo těsně nalepený, vím, jaký udělat pohyb, kterým se dostanu k míči,“ nemá obavy jen 197 centimetrů vysoký hráč na podkošové pozici čtyři.
Kouzlo jeho astronomických čísel prý tkví v útočných doskocích. V průměru sbírá 4 na utkání. „Když získám míč na doskoku, hned dám i koš a ještě je z toho třeba získaný faul a tím další bod z šestky. Pak ta užitečnost docela naskakuje. Jsou to jednoduché věci, prostě chodím za každým balonem, navíc na ty odražené míče už mám docela cit,“ prozrazuje svůj recept.
Jeho zatím famózní statistiky ale rozhodně nestojí jen na doskoku. „Ať vědomě, nebo podvědomě jsem změnil přístup. Něco z toho si nechám pro sebe, ale hlavně to bude o hlavě. Od nového trenéra Tondy Pištěckého mám ohromnou důvěru a cítím ji i od spoluhráčů. A z toho hodně těžím,“ chválí i své nejbližší spolupracovníky.
Parádní výkony neunikly ani pozornosti klubového vedení. A v minulých dnech tak z Ústí přilétla na české poměry senzační zpráva - 25letý Ladislav Pecka prodloužil spolupráci se Slunetou až do roku 2021.
„Na tak dlouho jsem podepsal proto, že v Ústí mám neskutečný prostor ke zlepšování a jistotu, že budu hodně hrát. To je pro mě, při té roli, kterou mám, hodně důležité. A plusem je i to, že hraju pod Tondou Pištěckým. Tyhle faktory byly nejdůležitější. Pak tu mám blízko rodinu i přítelkyni a vlastně nic mi nechybí. Ta možnost zkusit ještě někdy něco jinde je vždycky, ale za dobu, co jsem v Ústí, se mi až doteď nikdo neozval. Vždycky jen slyším od třetích osob o nějakém zájmu, ale telefon nikdy nikdo nezvedl,“ říká nová ústecká hvězda k tématu možnosti transferu do klubu z vyšších sfér.
Už od víkendu se může po ústeckých ulicích vozit v luxusním voze, jehož dočasné vlastnictví si svými výkony vybojoval. Jak se s tím vypořádá?
„No to nevím,“ směje se. „Jezdit na nízkou spotřebu asi není můj šálek kávy, ale nějak si s tím poradím. Zkušenosti s rychlými a silnými auty už mám, i když ne dvakrát velké. Těším se na to ale moc a je to pro mě velká odměna. Teď nemyslím jen auto, ale hlavně to ocenění,“ praví řidič Pecka, který je za volantem podle vlastních slov kliďasem až flegmatikem.
„Jen tak něco mě nevytočí, i když na hřišti to vypadá úplně jinak,“ připomíná své leckdy bouřlivé výstupy náruživý motorista, který už za sedm let řízení vyzkoušel desítky různých vozů.
„Možná to bude i ke stovce. Když mám možnost, vyzkouším jakékoli auto, ať je to projížďka trabantem, nebo čímkoli jiným. Jsem prostě velký motorista a auta mě moc baví.“
Ladislav Pecka si na měsíc vypůjčí Hyundai Genesis.
Trochu pak ale zklame při odpovědi na nejvyšší dosaženou rychlost.
„Dávám si pozor a oči mám na šťopkách,“ rozesměje se. „Jak vidím na dálnici „civilní“ oktávku, kterou často používá policie, automaticky brzdím. Těchhle věcí se bojím a nezahrávám si. Jakmile člověk jede trochu víc, už ho (policisté) merčí,“ zvedá varovně prst.
A pomalu počítá, kolik jej důsledky říjnového ocenění přijdou na vnitrotýmových poplatcích. „O tohle se u nás stará pivot David Šteffel, pořád nosí v baťůžku zápisníček s pokutami. Proto očekávám, že minimálně za tenhle rozhovor něco padne.“
