Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Formule 1 na vodě, popisuje Kvašnovský bitvy světových windsurfařů

Michael Kvašnovský se v létě věnuje windsurfingu a v zimě jezdí skikros. | foto: Archiv Michaela Kvašnovského

29 2014
Michael Kvašnovský patří mezi nejlepší české windsurfaře. Na prestižním závodu Defi Wind letos porazil tisícovku soupeřů a na Slovensku zase nejrychleji ujel stokilometrovou vzdálenost.

Skoro jako formule 1 na vodě. Tak by se dal nazvat vytrvalostní a rychlostní závod pro windsurfaře Defi Wind, který se letos jel ve Francii u městečka Gruissan. Pravidelně se ho účastní i šestatřicetiletý Michael Kvašnovský, který si letos dojel pro 44. místo mezi tisíci závodníky.

„Jsou to největší závody na světě. Začínalo se na stovce závodníků, letos bylo nejvíce účastníků v celé historii. Závodilo tisíc padesát lidí. Podél pobřeží se jede deset kilometrů, pak se otáčíme okolo bójky a zase zpátky. Celkem je to 40 kilometrů a startujeme najednou,“ vysvětluje Kvašnovský s tím, že nejdůležitější je hlavně dobře odstartovat.

Michael Kvašnovský

  • Narodil se 28. června 1978 v Českých Budějovicích.
  • Už na základní škole chodil do plavecké třídy a věnoval se sportu. Poté absolvoval obchodní akademii na Husově třídě. „Po škole jsem se rok poflakoval u rodičů a pak jsem si řekl, že si otevřu svůj krámek,“ vzpomíná. Prodával potřeby pro windsurfing a snowboarding.
  • Postupně přidal i lyže. Letní sortiment se z jeho obchodu nakonec vytratil. Jméno firmy Wave Sport na windsurfingovou minulost ovšem stále odkazuje. Je ženatý a má dvě děti, šestiletou holčičku a tříletého chlapečka. Oba od dvou a půl roku lyžují.

Českobudějovický windsurfař se chtěl sice dostat mezi 20 až 30 nejlepších, ale i tak si výsledku cení. „Ani jsem neudělal chyby v technice jízdy, ale spíše jsem zvolil špatný 'cajk'. Defi Wind je právě hodně o taktice, o tom, jestli si vzít velkou, nebo malou plachtu. Na čtyřiceti kilometrech jsou totiž různé větrné podmínky,“ říká Kvašnovský, který se v jedné z měřených rozjížděk dostal až na 22. místo. Výsledky jednotlivých minizávodů se ale na konci sčítají.

Pokud mají windsurfaři při závodech výborné podmínky, jejich rychlost je na moři veliká. „Ti nejlepší umí zajet čtyřicet kilometrů za čtyřicet minut. Ale jsou tam samozřejmě i závodníci, kteří absolvují závod třeba za tři hodiny. Například rozdíl mezi mojí nejlepší rozjížďkou a prvním závodníkem byl asi dvě minutky,“ popisuje.

Účastníci Defi Windu musí mít pořádnou fyzičku. Ale co bolí windsurfaře nejvíce? „Samozřejmě, že je to závod hlavně o výdrži. Jak jedete deset kilometrů jen na jednu stranu, člověka začnou bolet záda, nohy a ruce. Ale pak máte třeba i žízeň, takže jsem viděl už spousty závodníků, kteří mají s sebou batoh s pitím. Opravdu je to hodně vyčerpávající závod,“ líčí Kvašnovský.

Předloni jel mistrovství světa

Českobudějovický sportovec, který při ideálních podmínkách na surfu umí atakovat až sedmdesátikilometrovou rychlost, nezávodí jen na Defi Wind. „Jezdím i Český pohár a předloni jsem jel i mistrovství světa. Což je nejlepší světová tour, která zastřešuje 120 nejlepších závodníků světa. To bylo štěstí se mezi ně dostat. Asi bych to přirovnal k tomu, když se třeba Tomáš Enge dostal k závodům ve formuli 1 nebo když si jako tenista zahrajete Wimbledon,“ porovnává Kvašnovský, který si po třech konaných závodech ve Španělsku, Turecku a Německu na světové tour dojel pro 60. místo.

„Ze sto dvaceti lidí a na první ročník to byl pro mě úspěch. Hlavně to byla veliká zkušenost. Můj kamarád, který mě do závodů vlastně přihlásil, se pohyboval okolo pětatřicátého místa,“ doplňuje windsurfař a zároveň i majitel českobudějovického obchodu se sportovním vybavením Wave Sport.

K surfu ho přivedli rodiče

Z loňského roku má Michael Kvašnovský, který se dříve věnoval spíše windsurfingovému freestylu, také titul vicemistra republiky. „Jednou jsem jel závod na Slovensku, který je ještě náročnější, než je Defi Wind. Sice ho nejezdí tolik lidí, ale závodí se na sto kilometrů. Pak ještě letos přidali vložený závod, že se mezi bójkami jezdí hodinu a vyhrává ten, kdo urazí větší vzdálenost. Byl jsem takový kaskadér a trochu nevědomky jsem se nahlásil na oba závody, což si všichni ťukali na čelo. Ale zvládl jsem to, v hodinovém závodu jsem byl druhý za vítězným Maďarem a trasu na sto kiláků jsem vyhrál. To už jsem byl rozježděný, můj čas byl asi tři hodiny a patnáct minut,“ usmívá se windsurfař, který se v zimě věnuje skikrosu.

Za své úspěchy může nyní Michael vděčit hlavně rodičům, ti ho v dětství přivedli k vodním sportům. „Ale už nejsem ta generace, která by si podomácku surf vyřezávala z polystyrenu a laminovala ho. I když naši nesurfovali, měli známé v Černé v Pošumaví a ti mě to v deseti letech naučili. Pak mi rodiče koupili můj první surf,“ vzpomíná Kvašnovský.

Autor:


Témata: Jihočeský kraj




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze