Trenér si od vašeho příchodu slibuje především zrychlení nahrávky.
Nevím, co si trenér slibuje, ale zatím jsem rád, že jsem v Ostravě. Snad se mi bude dařit.
Nahrávač je klíčová postava volejbalového týmu. Je těžké sehrát se s novými spoluhráči?
Dva roky jsem hrál s Jirkou Cerhou v Budějovicích, s nímž navíc každoročně objíždím letní turnaje, takže s ním si na hřišti, řekl bych, rozumím nejlépe. Teprve se celý mančaft dává dohromady, vedení shání smečaře, a tak ještě nějakou dobu sehrávání potrvá.
Co je na souhře mezi nahrávačem a smečaři nejtěžší?
Nejtěžší bývá soupeř...
Ostravský tým vždy hodně spoléhal na hru středem. Půjde vám to s Jiřím Cerhou a Zbyňkem Jedličkou?
Jirka je kvalitní středák, se Zbyňdou mi ještě chvíli potrvá, než se sehrajeme, ale mohlo by nám to také klapat.
Zbyněk Jedlička je narozdíl od Cerhy levoruký hráč.
To je pro mě zase úplně něco jiného, protože tady zažívám prvního leváka blokaře. Během času se ale určitě dáme dokupy.
Máte za sebou první turnaj. V Dřevěnicích jste skončili čtvrtí. Co vám zápasy ukázaly?
Hlavně to, že děláme zbytečně hodně chyb a tím se dostáváme do útlumu. Soupeř nás přehrává jen díky tomu, že my chybujeme.
Nechybí hře mužstva větší uvolněnost?
To nevím, ale přijde mi, že všichni jedou na maximální riziko a právě z toho pramení všechny ty chyby.
Do Ostravy jste přišel jako nahrávač číslo jedna. Je pro vás příprava jednodušší? To není. Musím svou pozici potvrdit. Když budu hrát špatně, tak jednička nebudu. Máme ale solidní mančaft. Snad se dá brzo dohromady Kubala, ale ještě by to chtělo jednoho smečaře.
