Co se při té nepovedené smeči dělo? Neoslnilo vás slunce?
Slunce tam nebylo. Nevím, co se stalo. Zahrála jsem první smeč a zůstala stát na místě, ona to ale ještě vrátila a zřejmě jsem si myslela, že to lehce uhraju znovu... Ale abych pravdu řekla, tak vůbec nevím, kudy ten míček proletěl, a najednou jsem ho cítila na břiše.
Na chvilku vás to ale určitě vyvedlo z rytmu.
Nebudu říkat, že to nebyl lehký úder, ale šla jsem hned servírovat, navíc za stavu 5:4 a tím jsem se uklidňovala. Jenže Ivanovičová mi to tam párkrát slušně vystřelila, trošku mně zmrzla ruka a bylo dost těžké ji zase odmrazit. Prohrála jsem dva gamy v řadě bez zisku bodu a nebylo zrovna lehké sedět pak na té lavičce a zase se vyburcovat.
Čím jste to zlomila?
Hodně mi pomohl hned následující první servis, kdy jsem se trefila přesně do kurtu a ona zkazila return, takže bylo hrozně důležité se tímhle gamem dostat zpátky. Na tie-break už jsem si věřila, protože tie-breaky mám ráda a Ivanovičová mi navíc pomohla dvěma dvojchybami.
Celkově jste tedy s osmifinálovým výkonem spokojena?
Cítila jsem se na dvorci docela dobře, měla jsem dobrý pohyb a hrála to, co jsem hrát měla. Těší mě, že jsem zvládla i drobný výpadek v závěru druhého setu a dokázala jsem se po dvou nepovedených gamech vrátit ke své hře.
Porazila Ivanovičovou a v Melbourne je ve čtvrtfinále |
Stíháte sledovat, jak hrají i vaše soupeřky?
Sem tam se koukneme, včera jsem sledovala v televizi Wozniackou, ale je to přece jen jiné než naživo. Snad dojde na souboj Sereny Williamsové se Šarapovovou, na to se těším, byl by to asi pěkný zápas. Moc dobře tady ale hraje také Azarenková.
Jak bojujete se současnými vedry?
Po minulém zápase jsem si dala ledovou koupel, praktikovali jsme to tady v Melbourne úspěšně už loni a je to strašně dobrá věc. Vanu napustíme studenou vodou a dáme do ní ještě led, vydržím v ní asi minutu a střídám to s teplou vodou ve vířivce.
S Tomášem Berdychem zatím v Melbourne oba válíte jako při vítězném Hopman Cupu v Perthu. Došlo už třeba i na společnou večeři?
S Tomášem se tady moc nevídáme. Jednak bydlíme oba jinde, navíc máme z loňska každý jiné rituály a ještě k tomu hrajeme vždy v jiný den. Abychom šli se svými týmy na společnou večeři, na to zatím není čas. Takže si spíš jen píšeme a vzájemně se podporujeme na dálku.
Kde vlastně máte diamantový tenisák, krásnou trofej z Perthu?
Bude schovaný někde na pokoji...
