Pot se na něm zrcadlil, v jeho hlase však vyčerpání patrné nebylo. Dva kilometry pod cílem nalezl později mezi statisíci diváků u trati i svého otce.
A na 4. místo si připil českým pivem.
Co říci k dnešní etapě, Romane? Třeba: Vynikající den?
Určitě to byl povedený den, i když trošku nám v úplném závěru utekli Andy Schleck a Samuel Sánchez, což mě mrzí, protože na tuhle etapu jsem se fakt cítil. Věřil jsem si, jelo se mi dobře.
Útok 1,5 kilometru před cílem jste si dopředu plánoval, nebo jste intuitivně vycítil příležitost?
Viděl jsem, že Astana za to přestala na špici skupiny tahat. Trošku se tam zadrhli a zpomalili. Řekl jsem si: Mohli by mě nechat poodskočit. Jenže tak to bohužel nebylo.
Co říkáte propadu Lance Armstronga. Ztratil skoro dvanáct minut.
Bohužel taky spadl, to je sport. Určitě bych ho nezatracoval. Byl připraven. Ještě tu nějakou etapu vyhraje.
Vy jste se celkovým pořadím opět posunul dopředu, jste už sedmý. Boj o první pětku je teď reálný?
Ne, ne, takhle to nechci říkat. Ale jak jsem povídal, cítím se dobře, jsem v klidu. To je teď nejdůležitější. Ztráta na první dva byla dnes minimální a proti některým favoritům jsem naopak něco vydělal. Jsem naprosto v pohodě.
Ivan Basso dojel v čelní skupině s vámi. O pozici jedničky v Liquigasu tedy asi ani v Morzine rozhodnutí nepadlo.
Tady žádné rozhodnutí padat nemusí. Řeklo se: Jedeme na dva kapitány. Není důvod to měnit.
V pondělí vás tu všechny čeká volný den. Těšíte se na něj? Cítíte vůbec, že ho potřebujete?
No... On ten volný den bývá spíš takové utrpení, stejně musím trénovat. A v úterý dojde na další těžkou alpskou etapu. Uvidíme, jak se to vyvine.
