V sobotu odletěl do Helsink na letošní evropský šampionát.
Co se vám z loňského zlatého závodu v Záhřebu vybaví nejrychleji?
Jak jsem se po jízdě vracel ze šatny a čekal jsem, jestli mě ještě nesesadí Brian Joubert. Ale můj fyzioterapeut mi na chodbě stínil televizi, abych na ní neviděl Brianovy známky. V tu chvíli jsem měl pocity jako na horské dráze. Pak jsem se konečně podíval, u mého jména svítila jednička – a bylo mi nádherně.
Joubert chystá v Helsinkách odvetu, při Grand Prix v Moskvě jste s ním prohrál. Kdo vlastně bude nyní největším favoritem? Vy, nebo on?
Na světovém žebříčku jsem před ním. Ale pořád vím, kde se mohu zlepšovat. Až uvidím u sebe míň nedostatků, budu se tak cítit.
Evropské zlato a stříbro už ve sbírce máte. Ale asi nechcete zkompletovat kolekci bronzem, že?
Děkuji, nechci. Dal jsem si za cíl zlepšit si na Evropě osobní rekord. A pokud takové body dostanu, pak věřím, že dokážu porazit všechny.
Zlato ze Záhřebu vám zákonitě změnilo život. V čem nejvíc?
Ten mediální kolotoč byl příjemný, ale zároveň toho bylo moc. Udělal jsem navíc jednu hroznou chybu, že jsem se z toho titulu strašně moc radoval. Najednou se mi v duchu až příliš ulevilo. Ne, nebyl jsem samolibý. Ale nedokázal jsem se pak dost soustředit na přípravu na mistrovství světa. Teď už vím, že je lepší koukat se víc do budoucnosti.
V létě jste dokonce pronikl i na titul bulvárů. Zaskočilo vás to?
Tam jsem se objevil jen díky tomu, kdo se objevil vedle mě (zpěvačka Lucie Vondráčková). Já se za žádnou celebritu nepovažuju. Na ulici mohu pořád bez problémů.
Řadu zajímavých osobností jste však coby mistr Evropy poznal. Na kterou vzpomínáte nejraději?
Na boxerského mistra světa Pepíka Němce. Všechny moje trable s psychikou vyřešil jednou větou, do které shrnul veškeré své sportovní moudro. Moc to na mě zapůsobilo.
Jakou větou?
Nechám si ji pro sebe. Byla o tom, jak se psychicky naladit na závod.
Ale o žádnou meditaci nešlo! Až půjdu na led s takovým přesvědčením o sobě samém, s jakým on chodil do ringu, ubere mi to spoustu starostí.
Budete tedy v Helsinkách i boxerem?
Uvnitř určitě. Psychiku mám silnější než před rokem. Takové nervové selhání jako loni na mistrovství světa se přece nikomu podruhé stát nemůže.
