"Poslední zápas na mistrovství světa byl těžký, ale nervózní jsem nebyl. Našemu týmu jsem věřil. Slováci moc chtěli, hráli dobře, vlétli na nás a zamkli, což mě dost překvapilo. Ale naše mužstvo mělo v bráně Romana Čechmánka. Ten je naprosto zaslouženě nejlepším gólmanem turnaje, k tomu nemám co dodat, podle mě se zasloužil o titul z devadesáti procent. Hlavně v sérii oslabení ve druhé třetině chytal skvěle. Hned v úvodu rozhodly protiútoky, díky kterým jsme Slovákům odskočili. Na ně muselo mít skóre 0:3 hrozný dopad, to se dotahuje těžko. V závěru už toho naši hráči měli dost, točili se jenom dva centři, také obránci byli kvůli častým vyloučením v zápřahu. Ale celý tým makal a v důležitý moment udeřil. Tak to má být. Kromě Čechmánka bych vyzdvihnul beky Sýkoru a Kučeru, jednoznačně největší stálici doma i ve světě. V útoku pak chválím hlavně Dopitu, Výborného a Vlasáka. Na to, co včera provedl při svém gólu, se vždycky pěkně kouká. Oklamaný obránce snad projel až mimo zimák. Jsem strašně rád, že naše reprezentace opět dokázala, že je nejlepší. Před pár lety mi lezlo na nervy, jak všichni vychvalovali Švédy a další týmy. Proto mě hřeje, že Česko ostatní pořád vyučuje."
Kapitán olympijských šampionů z Nagana komentuje zápasy národního týmu na mistrovství světa
- pondělí 15. května 2000
