Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Snad nezmrznu. Koudelka letí do Nižného Tagilu, hovoří i o odměnách

NAPROSTÁ SPOKOJENOST. Roman Koudelka oslavuje vítězství v Engelbergu. | foto: AP

10 2015
S touhou víc než potvrdit pár dní staré výsledky z Lillehammeru a vylepšit celkově osmé místo ve Světovém poháru dnes odpoledne zamíří za dalšími díly seriálu. Dějištěm víkendových závodů bude ruské středisko Nižnyj Tagil pár kilometrů na východ od Uralu a skokan na lyžích Roman Koudelka věří, že ve velké zemi na východě nezmrzne.

„Kromě olympiády v Soči a jednoho závodu rok před hrami jsem v Rusku nebyl. Ještě nedávno se říkalo, že tam bývá minus dvacet, ale podle posledních zpráv je v Nižném Tagilu minus pět, takže docela teplo. Kvůli tomu si tam ušanku rozhodně kupovat nebudu,“ přemítal šestadvacetiletý svěřenec trenéra Richarda Schallerta.

V Nižném Tagilu jste dosud nebyl. Hoříte očekáváním, jaká je ruská realita?
Ani ne, všechny závody jsou podobné – známe vlastně jen cestu z hotelů na můstky a zpátky. Takže se spíš těším, že si zase zaskáču, na nějaké poznávání pamětihodností, obcházení obchodů a podobně moc nejsem.

Možná byste z těch obchodů dvakrát nadšený nebyl...
Spíš myslím, že v blízkosti můstků žádné obchody nebudou, údajně je okolí spíš pusté. Město je třeba jiné, ale to neřeším.

Máte zprávy, jaké vás čekají podmínky?
Těch minus pět je docela příjemná teplota, takže snad nezmrznu. Ale taky tam má foukat silný vítr, tudíž až na místě uvidíme, jestli se odskáče všechno. Předpovědi ale dvakrát ideální nejsou.

O sněhu zprávy nemáte?
Nějaký tam prý je, umělý sníh má být jen z menší části, navíc se očekává sněžení.

Co když se náhle ochladí? Berete si nějaké speciální oblečení?
Neberu, na podobné zimy jsme zvyklí z Kuusama, kde bývá taky minus patnáct, jednou jsme tam zažili i minus osmadvacet. S tím problém nemáme. Jediné, co si oproti Lillehammeru beru navíc, jsou palčáky, při případných velkých mrazech mi mrznou ruce.

Roman Koudelka v akci v Lillehammeru
Roman Koudelka v Lillehammeru.

Jaké jste vlastně zažil počasí v Soči?
Tam bylo pokaždé teplo. Při Světovém poháru v roce 2013 teploměr ukazoval jedenáct nad nulou. Při olympiádě bylo kolem nuly, ve dne i sedm stupňů.

Je asi zbytečné ptát se, jestli vás osmé a čtvrté místo z Lillehammeru povzbudily...
Hodně jsem to potřeboval, protože sebevědomí bylo po prvních závodech v Klingenthalu (23. místo a 5. v soutěži družstev – pozn.) trošku níž, než bych chtěl. V Lillehammeru se mi skoky povedly, dostal jsem chuť do dalších závodů, Taky je prima, že první desítka ve Světovém poháru nemusí skákat v kvalifikaci, to je velká výhoda.

Letos se zpřísnila pravidla ohledně přeměřování kombinéz v rozkroku i na šířku, na což dbá přísný kontrolor vybavení Sepp Gratzer z Rakouska. Měl v Lillehammeru nějaké úlovky?
Měl, při prvním závodě diskvalifikoval pět skokanů, při druhém, tuším, čtyři. Většinou to byli Norové, zřejmě šli do rizika, ale nevyšlo jim to. Jsem rád, že se v tom pokračuje, že se nasadil přísný metr na všechny.

Na odměnách, které jsou v závodech Světovém poháru za umístění do 30. příčky, jste úvodu sezony vydělal zatím nezdaněných 8850 švýcarských franků. Povzbudí vás i tato stránka věci?
Určitě. Skákání mě živí, navíc jde o vítanou výpomoc, takže jsem rád i za odměny. V přípravě hodně jezdím za trenérem Schallertem do Rakouska - něčím mi přispívá svaz, ale benzín, ubytování a použití můstků si platím sám, protože jde o nadstandard.

V minulé, životní sezoně jste měl touto dobou ve Světovém poháru už dvě první místa, nakonec jste skončil sedmý. Přesto jste v létě s trenérem pozměnili přípravu. Nezaráží vás, že vaše výsledky jsou zatím krapet horší než před rokem?
Vůbec ne. Změnili jsme hodně věcí a bude to chtít minimálně rok práce, abych byl ve špičce stabilně. Počítám, že se to projeví až v další sezoně. Proto jsem teď mile překvapený, že mi to už v Lillehammeru skákalo do desátého místa – mám radost, začíná to fungovat.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze