"Každý by si přál titul, ale dosáhli jsme maxima," uznal čerstvý padesátník Mika, který zároveň působí jako asistent reprezentačního trenéra Martina Liptáka.
Takže jste s letošní sezonou spokojený?
Před jejím začátkem jsme věděli, že nebude jednoduchá, protože nám odešlo šest klíčových hráčů. Náhrada byla jediná v podobě Tomáše Bechného, který se bohužel po třech kolech zranil, takže to bylo diskutabilní. Naštěstí jsme měli široký kádr, a přestože jsme se dlouhodobě potýkali s různými zraněními, vždycky jsme našli náhradu. Byť závěr sezony byl jenom bojovný, projevili jsme zuberské srdce a třetí místo uhráli.
Bojovnost je velkou předností vašeho týmu, že?
Pokřik "srdcem Zubřan" může někomu připadat směšný, ale je to tmel. Vychází z toho, že kluci spolu vyrůstali ve třídách, od malička jsou kamarádi. Navíc prošli jednotným tréninkovým systémem, což se nám vrací v mužích. Taky vědí, o co hrají, že v Zubří na házené nezbohatnou. Ale může je to odrazit do lepších klubů, což je příklad Mičkala, Říhy, Martina Hrstky nebo nejnověji Čípa a Kuby Hrstky.
V letošní sezoně jste doma ztratili pět bodů – čtyři s mistrovskou Duklou a jeden se stříbrnými Lovosicemi. Bez těchto ztrát byste získali titul. Nemrzí vás to?
Ze Zubří se letos nestala nedobytná tvrz jako v minulosti, kdy jsme doma ztráceli body jen výjimečně. Letos jich bylo pět, proto jsme v uvozovkách jenom třetí. Přesto bronz beru jako velký úspěch, vždyť až na Stržínka hrajeme se samými odchovanci.
Ovšem ve všech třech zápasech jste vedli a mířili k vítězství...
Při první porážce od Dukly, kdy jsme se dostali do krize, se zranili Stržínek s Bechným. Při druhém znovu Stržínek. S Lovosicemi jsme promarnili pětigólový náskok. Ukázala se slabší psychická odolnost mužstva. Byť spousta kluků působí v lize pátým rokem, pořád jsou mladí. S výjimkou Stržínka nám chybí osobnosti, které mančaft v krizových okamžicích podrží. Něco jako Šetlík, Berka nebo Šuma. Musíme si podobné osobnosti vychovat.
V předchozích pěti sezonách jste čtyřikrát získali stříbro. Zkuste je srovnat s letošním bronzem.
Pan nebožtík Hargaš by to možná viděl jinak, pan Kekrt bude naštvaný, ale pro mě je bronz cennější. Kádr byl letos jiný. Hlavní problém ale vidím v možnosti trénovat. Hráči chodili do práce a byli unavení. Trénovali jsme stejně, ale neměli stejnou možnost regenerovat, což možná zapříčinilo množství zranění.
Mistrovská Karviná skončila až za vámi. Těší vás to?
Nic proti Karviné nemám. Respektuji její práci s mládeží, jí se věnuje podobně jako my, i když měla nadstandardní podmínky. Někdy jsem s nimi na nože, ale respektuji jejich kvalitu. Jsme rádi, že jsme skončili před ní, ale i před Plzní, protože oba týmy mají kvalitní kádry. O to víc si můžeme cenit své práce.
Vyzvedl byste některého z vašich hráčů?
Je to kolektiv, do něhož každý přinesl svoje. Nechci snižovat žádného hráče, ale vyzvedl bych výkony brankáře Milana Maliny. Byť pracuje na noční a jsou s tím různé problémy, jeho výkony byly vynikající. Až na drobné výjimky zápasy zvládl a družstvo podržel.
V kádru máte také syna Ondřeje. Spousta trenérů tvrdí, že není snadné vést vlastního potomka. Potvrdíte to?
Hodnotit ho nebudu. Každý drobný neúspěch těžce nese a to má odezvu na jeho další výkony. Ale trénovat vlastního syna opravdu není jednoduché. Jsme spolu doma, navíc ho trénuju od malička. Ovšem to se týká všech vyjma Stržínka a Horkého. Snažím se k němu chovat spravedlivě, ale pochopitelně chcete, aby se vašemu synovi vždycky dařilo.
Klub opouštějí křídla Hrstka a Čípem, kteří patří do širšího kádru reprezentace. Pomůže to klubové pokladně?
Ano. Ale aby lidé neměli přehnanou představu, že když odejdou dva hráči do Prešova, zachrání nás to. Házená není fotbal, částky jsou diametrálně odlišně. Kdyby odcházela dvoumetrová levá spojka, bylo by to jiné, než když odejdou křídla.
Jak to bude s házenou v Zubří vypadat dál?
Vedení garantovalo krizovou variantu, které se chceme držet. Kromě tří by všichni hráči měli zůstat. Snad se nám podaří sehnat další sponzory. Nechceme peníze s tím, že uděláme výsledky. My je děláme ve všech mládežnických kategoriích i v mužích a věříme, že někdo bude ochoten pomoci. Hráči k životu něco potřebují. Jestliže házené věnují tolik volného času a finanční odezva je mizivá, je to špatně.
Kdo je třetím hráčem vedle Čípa a Hrstky, který by měl odejít?
Zaječí úmysly má Lukáš Horký, který chce odejít za dívkou svého srdce do Lovosic. Vkládali jsme do něj naděje, že nám vyroste spojka, která nám tolik chybí. Je pro mě až nepochopitelné, že chce změnit klub.
Na druhou stranu kapitán Stržínek zůstává. To je dobrá zpráva, ne?
Pracuje, má rodinu a ví, že život není jenom sport, že je potřeba něco obětovat. Je to dobrý hráč i kapitán, je tmelem družstva.
A co pivotman Zdeněk Kašný, který vám pomohl v nadstavbě?
Má firmu a není pro něj jednoduché dojíždět z Napajedel 70 km na trénink. Tréninkový deficit je problém. Ale jemu i Ivošovi Tovaryšovi bych chtěl poděkovat, že v nejkritičtějších okamžicích byli ochotni pomoci navzdory minimální ekonomické odezvě.
Uvažujete i posilách?
Pracujeme na tom, abychom kádr v rámci možností doplnili. Ale zase to budou místní z dorostu nebo z okolí.
Co evropský pohár? Přihlásíte se do něj znovu?
Pokud bychom sehnali sponzora jako letos, který by náklady zaplatil, šli bychom do toho. Byť jsme okamžitě vypadli, dvojzápas s norským Drammenem byl obrovskou zkušeností. Hráči viděli, jak se házená hraje ve světě. Že to není válená a chozená. Ti, co půjdou do lepšího klubu, se tomuto trendu nevyhnou. Jiná cesta nevede.