Při nedělním slavnostním ceremoniálu mu tak naposledy zahráli českou hymnu. "Končím na vrcholu, tak jsem si to představoval," usmíval se Capalini.
Přitom nebyl daleko ani od individuální medaile. Ale i přesto, že na střelnici v závěrečné disciplíně nemusel ani jednou dobíjet navíc a skolil napoprvé všech patnáct terčů, ve finiši to stačilo "jen" na sedmé místo.
Ale i tak byl spokojen. "V závodě se mi povedlo všechno, chybu jsem neudělal. A přesto to nestačilo na medaili. I tímhle jsem se jen utvrdil, že je čas skončit," řekl Capalini v rozhovoru pro iDNES.cz.
Libor Capalini
Libor Capalini (vlevo) a Ondřej Polívka
Armádní šampion z let 1999 a 2004 ale přeci jen ještě jeden kov získal. Spolu s novým mistrem světa Davidem Svobodou a Martinem Dvořákem vybojoval zlato z družstev. "Jsem maximálně spokojen. Končím na vrcholu, tak nějak jsem si to představoval."
V závodě tak symbolicky předal štafetu mladším kolegům. "Ale Ondra Polívka s Davidem si ji už dávno předali. A že by český pětiboj neměl další úspěchy? Tak o to se nebojím.
Libore, vaše pětibojařská kariéra trvala 17 let. Co vám z ní nejvíc utkví v paměti?
Určitě ty první velké úspěchy. Druhé místo z mistrovství Evropy v roce 1998, pochopitelně aténská olympiáda. Bylo by toho hodně, ale tohle byly asi dva největší momenty.
Už jste přemýšlel, co vám bude po skončení kariéry nejvíc chybět?
Myslím, že nic. Já i s plaváním dělám sport třicet let. Já nekončím se sportem, já uzavírám jen profesionální kariéru. A co my nebude chybět určitě je to neustálé přehrabování v závodní tašce (smích).
Libor Capalini (uprostřed) a jeho nástupci: Ondřej Polívka (vlevo, č. 6), David Svoboda (vpravo). Úplně vlevo Michal Sedlecký
Dosáhl jste v kariéře všeho, co jste chtěl?
To ne. Kdybych měl takové informace a znalosti jako teď, tak jsem závodů mohl vyhrát mnohem víc. Ale to je takové to kdyby. Někdy tam byly také technické a taktické chyby pramenící z neznalosti.
Který závod vás nejvíc mrzí?
Asi Evropa před třemi lety, kde jsem spletl kurs parkúru. Tam jsem přišel o medaili, mohla být tou poslední individuální. Pak mě mrzí některá zranění, která nemusela přijít, kdybych měl víc informací.
A závod, kterého si nejvíc ceníte?
To záleží na pohledu. Určitě je to olympiáda, kde je na závodníka vyvinut největší tlak. Můj výkon tam měl svou hodnotu také proto, že jsem byl jen na jedněch hrách a že se hned povedla medaile. Pak si cením titulu mistra Evropy 2002, kde jsem dosáhl asi největšího bodového výkonu a kde se mi podařilo všech pět disciplín složit tak, jak jsem si představoval.
Mohl se český moderní pětiboj vyvíjet jinak, kdybyste olympijskou medaili před šesti lety nezískal?
Ta medaile mu určitě pomohla dostat se víc do povědomí. Ale tehdy už běžel proces započatý někdy kolem roku 2000, kdy přišel trenér Jakub Kučera. Začal se rozšiřovat celý tým a stabilní výsledky začínalo mít více lidí. Olympiáda v Aténách byla jen potvrzení správného směru. Že se to u nás dělá líp a že už to není záležitost jednoho člověka.
Na sport ale nezanevřete, rozjíždíte projekt práce s mládeží. Už se těšíte?
Těším. A doufám, že mě to neodradí příliš brzy (úsměv).
Libor Capalini dobíhá na armádním MS v Praze do cíle svého posledního závodu kariéry
Kariéru šampiona brzdila také zraněníKariéru Libora Capaliniho přibrzdila také některá zranění. Nejvážnější byla únavová zlomenina nohy těsně před olympijskými hrami v Sydney 2000. Kvůli tomu nestihl absolvovat kvalifikaci. V roce 2003 si přivodil zlomeninu ruky, ale včas se stihl vrátit a v Aténách zaznamenal svůj jediný start pod pěti kruhy Od roku 2005 ho trápily problémy s achillovkou na pravé noze, kdy se mu zranění několikrát vrátilo. Kvůli tomu nejel na hry do Pekingu 2008, ačkoliv si vybojoval nominaci. Loni těsně před odjezdem na srpnové MS do Anglie si přivodil zlomeninu nártu. Měsíc předtím získal na ME v Lipsku v soutěži družstev poslední medaili - stříbrnou. CAPALINIHO MEDAILE Olympijské hry: Mistrovství světa: Mistrovství Evropy: - 2x armádní mistr světa v jednotlivcích (1999 a 2004) |
